neděle 25. prosince 2016

VÁNOČNÍ STROM

Jsem ekologicky smýšlející člověk, ale ne žádný aktivista, a vánoce bez živého stromečku nejsou prostě ono. Stejně jako bez kapra. Co mě uklidňuje je, že stromky i ryby jsou speciálně pěstovány přímo pro účel vánoc na plantážích nebo v sádkách k tomu určeným. Nikdy bych neuřezala strom v lese, a taky bych nikdy kapra nevypustila zpátky, protože by to prostě jednoduše nepřežil a to vám řekne každý rybář. A daleko humánější je rychlá smrt než dlouho umírat v přírodním rybníce.

To byla jen taková malá odbočka předtím než vám představím náš strom a některé nové i oblíbené kousky.


Po háčkovaných ozdobách jsem toužila dlouho, nakonec se mě zželelo babičky a vytvořila mi několik vloček a andílků (a doufám, že ji příští rok ohnu o další).


Taky jsem si ušila pár recy srdíček ze starých džínů.


Letos jsme zkoušeli vyrábět ozdoby s K. z vizovického těsta. Sice jsem je nakonec krapet připálila, i tak vypadají na stromku krásně.



Můj sen je mít stromeček ozdobený přírodními materiály, a tak plastové koule postupně vyměňuju za skleněné. Pár jich mám ještě po mých prarodičích...



... tyhle jsme si koupili letos...



...a každý máme svou vlastní baňku se jménem.


Jak zdobíte stromek vy?

K.

sobota 24. prosince 2016

ZBYTEK ADVENTU A PŘÍPRAVA NA ŠTĚDRÝ VEČER

Příprava na večer je v plném proudu, a tak bych se ještě chtěla ohlédnout za zbytkem adventu. Třetí adventní víkend jsme strávili na oslavě a s rodinou, v neděli jsme K. vzali taky na krytý bazén, který si moc užila.

 Jenže o pár dní později K. zase onemocněla a postupně se k ní přidal i L. a nakonec i já, takže to u nás vypadá teď trošku jak v lazaretu. Živý betlém se čtvrtý víkend nekonal, já aspoň navštívila s mamkou a kamarádkami Nekonvenční vánoční jarmark v Cooltouru v Ostravě. Sice nemám ráda davy lidí, ale i tak jsme si to užily a přivezly si hlavně různá čatní atp. Po obědě jsme se ještě prošly na náměstí a nasály vánoční atmosféru.


Neděli jsme pak pojali vánočně s koledama, balením dárků, K. kreslila vánoční obrázek atp.



Poklidné přípravy na štědrý den jsme přežili, včera jsme ozdobili stromeček a "svítí" od K. se světýlky v očích asi nic jen tak nepředčí. Dokonce i L. se vyřádil ve zdobení, nacpal baňky i tam, kde by mě to nenapadlo, jeho upgrade mašlí na závěsu mě příjemně překvapil, a nakonec s mi to všechno líbí, i když těch baněk na stromě klidně mohlo být méně :-)

 

K.

neděle 18. prosince 2016

12. MĚSÍC

Tak jsem zjistila, že už jsem nějakých šest měsíců pozadu. Tak je to třeba napravit. Začneme 12 měsícem.
  • máme doma malého průzkumníka, všude prozkoumává prostor, taky na zahradě na čtyřech (všude po trávě, betonu, na cestě po asfaltu), slézá z gauče a s postele (s dohledem), vyleze na nižší gauč/křeslo/lehátko, běhá po schodech (na čtyřech)
  • jezdí s nočníkem po bytě, když ji na něj posadíme, tak hačá a čte ale pak se vyčůrá vedle
  • umí se i vztekat, když ji něco nejde nebo když jí nerozumíme; je divousek, vylézá ze židličky, houpačky, používá nábytek jako chodítko a stěhuje nám vše, chodí s oporou nebo kolem nábytku, krůčky jsou čím dál jistější; ke konci 12M přejde s oporou kolem hrudníčku přes celou místnost, nebojí se jít po dvou ani venku naboso po trávě, stojí v prostoru sama cca 15-25 vteřin
  • otvírá a zavírá dveře, i posuvné
  • začíná si někdy hovět a třeba se chvíli dívá na TV
  • tancuje tak, že se lehce houpe; v hacce se houpeme tak, že stojí na nás a drží se ručkama
  • umí pískat na píšťalku (všeobecně miluje hudební nástroje), skládá kelímky do sebe, vkládá knoflíky do sklenice, krade mi brýle a hlasitě se směje, když je chci zpět
  • fotí naší zrcadlovkou, podařilo se jí vyfotit maminku a tatínka
  • když se jedná o jídlo, se vším práskne a jde jíst, miluje ostružiny, maliny, jahody, vyzkoušela tuřín, jí vaječinu
  • pozná a umí napodobit krávu, kozu, včelku, auto, vlak, psa; říká "aua" (třeba když někoho bouchne hračkou), "taji"= tači, "bum", "nene"=nyny, "mňam", "tam", "ty", "ta", "ka"=K., ukazuje "tytyty", "nenene" a vrtí hlavou; dělá bublinky pusou
  • řádí s taťkou - koušou si nosy a K. se u toho hlasitě směje
  • venku si hraje nejčastěji s kamínky, ráda je překládá z místa na místo, stejně tak další věci
  • když je teplo koupe se ve velkém nebo malém bazénku
  • jede autobusem a užívá si to, dělá "eehn", když jedeme a "sss", když se otvírají a zavírají dveře
  • poznává domácí zvířata na živo u tety
  • pořád nemá zuby
  • slaví 1. narozeniny, má vlastní dortík a společně sfoukneme svíčku, dárky jsme rozdělili do několika fází, dostala jsi papírový domeček a šaty od tety,  skákací hrad od dědy, týpí, sedací vak, vodolepky, 2 knížky, a quietbook od nás, chodítko-kočárek od babi, dřevěnou jídelní židličku od druhé babi, tatru, pískoviště a houpačku od druhého dědy atd.

K.

čtvrtek 8. prosince 2016

DRUHÝ ADVENTNÍ VÍKEND A PŘEDVÁNOČNÍ ČAS

Druhý adventní víkend konečně splnil moje očekávání. Páteční večer jsme strávili ve společnosti Mikuláše z Nýdku. K. byla nadšená, čertů se nebála, rozsvícení stromku i závěrečný ohňostroj komentovala "júúú", "jééé" atp. No a na závěr několikrát oběhla strom a zatancovala si.


Zatímco sobota byla odpočinková, v neděli jsme vyrazili na rozsvícení stromku a adventní trhy v Karviné-Fryštátě a příští rok tuhle chybu už neudělám. Miliarda lidí, hlasitá hudba bez jakékoli souvislosti s vánocemi tu pravou vánoční atmosféru spíše odvála než navodila. Naštěstí druhá adventní svíce to doma zachránila :-)


Letos jsme si taky užili Mikuláše, K. totiž strašně ráda rozbaluje dárečky takže když někdo zaťukal na dveře a ona za nimi objevila balíček, ta radost v očích byla bezkonkurenční.  A samozřejmě nechybělo její "jéééé" u každé věci, kterou vytáhla.

Taky jsme si vychutnali první snížek a pekli vánoční cukroví. Ale aby předvánoční čas nebyl jen o užívání, tak jsme se letos zapojili do projektu Krabice od bot. Pokud jste o něm neslyšeli, je to moc hezká aktivita spojená s Diakonií Českobratrské církve evangelické a spočívá v tom, že krabici od bot naplníte dárky pro děti, které z různých důvodů rozhodně nebudou mít štědré vánoce. My si vybrali věkovou kategorii 2-4 let a holčičku a do krabice jsme nabalili kreslící potřeby, tričko, sladkosti, My little pony, knížku atp. Více informací o tomhle projektu zde.

K.





čtvrtek 1. prosince 2016

ADVENTNÍ KALENDÁŘ

K. je ještě moc malinká na sladkosti, ale zase by mi bylo líto ji připravit o první adventní kalendář, tak jsem se inspirovala na jednom ze svých oblíbených blogů a vytvořila úkolový adventní kalendář. Provede vás celou dobou adventní a pomocí drobných úkonů spojených s tímto krásným obdobím přitáhne i k vám domů kouzlo vánoc.

Pro inspiraci koukněte tady.


Rozhodla jsem se ještě taky praktikovat tzv. obrácený adventní kalendář. Každý den odložíte do krabice jednu věc, kterou prostě nepotřebujete. Pak ty věci můžete prodat, vyměnit, dát na charitu atp. Tip jsem našla tady.

K.

neděle 27. listopadu 2016

PRVNÍ ADVENTNÍ NEDĚLE

...nebyla rozhodně podle mých představ... A jak by taky mohla být, když K. přes týden onemocněla a v pátek se přidal i L., a tak plánovaný výlet do Cieszyna na sváteční řemeslný jarmark se nekonal. O dokončení vánočního úklidu a výzdoby do pátku se mi taky mohlo jenom zdát vzhledem k tomu, že nemocné dítě (i nemocný tatínek) vyžaduje neustálou pozornost a péči. ...ALE... nakonec to nebylo zas tak hrozné, jak se zprvu zdálo. Neděli jsme strávili všichni spolu, a když K. po dvou dnech konečně přes oběd spala, tak jsem stihla udělat adventní věnec a společnými silami jsme vyzdobili verandu i dům. A rozzářená očička ze světýlek a večer i z první adventní svíčky nepřekoná nic. Škoda, že takové okamžiky nejde zakonzervovat navěky.




Vlevo: Svícen na štědrovečerní tabuli Vpravo: Stará přestříkaná váza a recyklovaná kytice k 30. narozeninám
Veranda

Anděl podruhé




neděle 20. listopadu 2016

KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT

Tentokrát se s vámi chci podělit o obsah knihy Každé dítě může dobře spát od Annette Kast-Zahn a Hartmut Morgenroth a musím říct, že jejich metoda opravdu funguje a jako jediná nám pomohla. Takže se omlouvám za sáhodlouhý článek, ale je to přepis hlavních myšlenek knihy a snad někomu pomůže aniž by ji četl.


Od 6 měsíců může každé dítě spát dobře a celou noc bez probuzení. Když špatně spí, jedná se o poruchy spánku (např. delší doba usnutí, budí se několikrát za noc, přes den spí celkově málo atp.).  Špatný spánek vyvolává stres rodičů, nejčastěji u matek, které vstávají víc jak dvakrát za noc. Probouzení v noci je normální nejen pro dítě (při střídání NREM a REM fází), ale dítě se musí naučit, že nemusí budit své rodiče a stačí mu samostatně usnout. Každé dítě od 6 měsíců spí průměrně 10 hodin bez probuzení v noci, a také dvakrát denně (dopoledne a odpoledne) až do dvou let celkem 3 hodiny, od dvou do čtyř let už pouze odpoledne. Unavené děti si mnou oči, jsou bez zájmu o činnosti, zívají, jsou rozmrzelé.
Spánek se dělí na hluboký spánek (trvá 0 až 4 hodiny) a střídá se po dvou až třech hodinách s REM fází (zdají se sny). Probouzení v REM fázi je přirozené, dítě se zavrtí a spí dál, ale některé děti bohužel pláčou, budí se atp., protože nemají dostatečně vyvinutý nervový systém.
Od půl roku je tedy třeba dítě naučit dobře spát, aby se v noci nebudilo a dobře usínalo. V této době totiž už umí rozlišovat den a noc.  

 Jak na to: 
  •         Naučit dítě usínat samo (být v blízkosti, ne v ložnici, za dítětem chodit podle potřeby v prodlužujících se intervalech), vytvořit stejné podmínky před usnutím jako bude mít dítě při probuzení v noci (jinak pláče)
  • Nastavit spánkový režim, například dávat spát v osm a budit v šest (podle toho, jak to dítěti vyhovuje)
  •      Odbourat nevhodné návyky při usínání (bílý šum, kolebání, spaní s rodičem, držení za ruku, kojení/krmení ke spánku, přítomnost rodiče, projížďku v autě, dudlík pokud je ho třeba neustále podávat atp.), mají pouze krátkodobý charakter, navíc si na ně dítě zvykne.
  •     Ukládat dítě do postýlky v bdělém stavu, zhruba půl hodiny po jídle.
  •      Zavést pravidelný režim před spaním např. koupání, následné převlečení do pyžamka, krmení (mimo postýlku) a těsně před spaním rituály typu zpívání ukolébavky, poslech hudby, čtení pohádek, mazlení, mazlící hračka (raději až od dvou let), večerníček (od tří let), na závěr dát pusu a dobrou noc a odejít z místnosti (zůstat na blízku). Toto opakovat každý den ve stejném pořadí.
      Dítě musí cítit blízkost a bezpečí před spánkem, ale neznamená to, že rodič jako otrok musí zůstávat v ložnici a držet jej za ruku. Dobré je nechat otevřené dveře, aby dítě slyšelo zvuky doma.   Primárně nedávat dítě do postele rodičů, ale existují výjimky: když je dítě nemocné, když špatně dýchá, má noční děsy nebo paniku, v případě pokud to nikomu nenarušuje spánek. Tyto návyky lze naučit každé dítě, ale je to o tom vydržet a striktně dodržovat tyto pravidla i za cenu pláče po dobu několika dní. Je nutné akceptovat také dítě jako osobnost.
Nespavé děti je třeba dávat spát jen jednou za den odpoledne ke spánku, aby v noci spalo. Případně přes den nedávat vůbec a noc uzpůsobit, aby to vyhovovalo všem.  Ranní ptáčata dávat večer později spát (např. v 8 hodin večer), oddálit první ranní jídlo, posunout dopolední spánek, pozor na buzení odchazejícího do práce. Sovy nedávat spát pozdě odpoledne ať je minimálně 4 hodiny před nočním spaním vzhůru, ráno dříve probudit, vytvořit večerní rituál. Pokud se v noci vzbudí a dlouho nespí - nenechat tolik spát přes den, budit dříve. Změna režimu trvá cca 2 týdny.

Od prvního do šestého měsíce můžeme dítě začít připravovat na dobré spánkové návyky. Pozor na syndrom náhlého úmrtí kojence, největší riziko je mezi druhým a třetím měsícem, po šestém měsíci už je minimální, v roce už se téměř nevyskytuje.

Podmínky pro spánek:
  •     Spaní na zádech pouze na matraci a přikryté přikrývkou.
  •     Chladnější prostředí.
  •      Dudlík (pokud není nutné dítěti jej neustále podávat) – snižuje riziko náhlého úmrtí kojence.
  •      Přebalovat co nejméně a za co nejnižšího světla.
    •     Po kojení nechat ležet a zhasnout (žádné hraní !), pokud brblá nechat ho tak, pouze až začne řvát tak začít konejšit.
Od tří měsíců lze zavést časování, přes den by mělo spát třikrát denně, při extrémně dlouhém spánku vzbudit, nechávat usínat při běžném hluku. Poslední jídlo dávat krátce před tím než jde matka sama spát, dítě probudit a třeba i přebalit a nakrmit večer v postýlce.
Plačící dítě před spaním neznamená, že má problémy s trávicím traktem, častěji to bývá způsobeno velkým množstvím informací, které přes den získá, které musí zpracovat. Nesnažit se uklidnit dítě za každou cenu, pokud je dítě suché, nakrmené, uklidňujte pouze hlazením a povídáním. Občas pomůže balící metoda (zavinování, spací vak). Pozor na špatné uspávací metody (viz výše), dítě si na to zvykne a je těžké je pak odbourat.

Jak změnit návyky před usínáním:  důsledně dodržovat plán, který si stanovíte; nenechat dítě vyplakat, ale chodit za ním v intervalech a intervaly postupně prodlužovat; utěšit a hladit; nevzdávat to při neúspěchu; vše co jste dítěti dopřávali přes den dělat minimálně 30 minut před spaním; přes den pokud dítě neusne do 30 minut, tak jej vytáhnout z postýlky a dát spát až v dalším obvyklém čase, je sice rozmrzelé, ale jen tak se naučí spánkový režim; pokud usne mimo vzbudit po čtvrt hodině.

Pokud je spánkových odchylek více naučte dítě prvně usínat dobře večer a přes den a v noci dělejte vše jako obvykle, a teprve až se naučí dobře usínat, řešte noční problémy.

Jak odnaučit nočnímu krmení (od šesti měsíců nepotřebuje jíst v noci):  pije-li v noci málo, ihned přestat krmit. Pokud je zvyklé na své dávky – oddělit večerní jídlo od usínání, pokud je kojené zkraťte délku každého dalšího kojení a postupně zkracujte až na 3 minuty a pak už nekojte. A každý další den až nebude vůbec kojeno. U UM každý den snížit o 10 ml. Do týdne by mělo být po problému.  Další krmení může být mezi 5-6 hodinou případně po probuzení.
Do dvou týdnů by se mělo vše upravit (pokud nenastane nemoc).

A toť vše, snad vám to někomu pomůže :-)

K. 

úterý 8. listopadu 2016

POLÍVKÁRNA

Jste z Ostravy a ještě jste nebyli v Polívkárně? Tak to určitě napravte. Originální bistro v centru města nabídne zajímavý interiér, každodenní nabídku polévek, nudlí i dalších chuťovek.

Vyhodila jsem si z kopýtka a vyrazila na nákupy do Ovy a při jednom navštívila další zajímavý podnik. Na první pohled upoutá design téhle mini restaurace - na zdi tabulová barva a v rámech menu, zrestaurované židle s kreativním dekorem, posezení na polštářích v bývalé výloze atd. to jsou detaily pro oko jako stvořené. A to jste neviděli záchod s designovým obkladem a dřevěnými prvky.

 

Stálé menu tady nehledejte, naopak co najdete, to jsou fresh speciality. Každý den je nové menu poskládané ze tří druhů polévek, nudlí na různé způsoby a dvou slaných/sladkých koláčů. Kromě toho si můžete vybrat z nabídky salátů a třeba avokádovému jsem opravdu neodolala. A byl skvělý, stejně jako špenátová polévka s bramborovými noky. Třešničkou na dortu byly domácí pečené houstičky


Místo sladké tečky jsem si vybrala esspreso, za tohle by se žádný barista nestyděl. Na výběr ještě máte latte a capuccino. Tohle bistro vám navíc nabízí si vzít cokoli sebou, takže když nestíháte, tak se jen stavíte na minutku a odcházíte s výborným obědem. No a celá tahle dobrota mě stála cca 130 Kč (včetně kávy), což je podle mě super cena.

 


Co se týče obsluhy je naprosto dokonalá - děláte si ji totiž sami :-) Vyberete si jídlo u pultu, zaplatíte a odnesete si je. Ale abych nekřivdila, obsloužili nás velmi rychle a mladý pán po nás také aktivně uklízel. Servírování a čistota bez výhrad.

Celkové hodnocení 75 % (širší sortiment a obsluha ke stolu by neuškodily)
Obsluha 50 %
Jídlo 80 %
Prostředí 90 %

Polívkárna 


K.

čtvrtek 3. listopadu 2016

RADY PRO NOVOPEČENÉ MAMINKY

První rok mateřství mi otevřel oči v mnoha věcech. Něco dělám správně, něco jsem podcenila a něco bych vysloveně udělala jinak. No a tady je souhrn rad vyplývajících z mých zkušeností.

Po porodu:
1) Žádné návštěvy v šestinedělí. Maximálně takovou, která přijede na hodinu, pomojá miminko, uvaří si kafe a jede. Nejlepší návštěva je ta, která přiveze oběd.
 2) Žádné cestování s šestinedělňátkem. Nenechte se přesvědčit ani na jubilejní oslavu, tahle doba hájení je totiž jen o vás, o miminku, manželovi (partnerovi). Tak si ji užívejte v klidu domova a neohrožujte dítě bacily a sebe nervozitou. Chytří lidé to pochopí.
3) Spát, spát a zase spát. Kdykoli to jde. I když máte doma bordel jak v tanku. I když máte pocit, že máte spoustu sil. Nemáte. Ty síly časem dojdou a pak už nebudete mít rezervu, kterou jste vyplýtvala na úklid, vaření, blbosti, návštěvy atd.
4) Úklid neuteče. Každá minuta s dítětem je unikátní a už se nikdy nevrátí, tak si dejte na začátku oraz od povinností. Jasně ve špíně umřít nemusíte, ale mytí oken, generální úklid atp. jistě počká.
5) Nestudovat každý prdík. Nejlépe je nečíst žádné knihy, nesurfovat na netu a neptat se kamarádek (každá stejně bude mít jinou radu). Moc informací škodí, snažte se nic nehrotit a poslouchat svou intuici.
6) Zavolat kojnou. Pokud máte jakékoli problémy s kojením nebo se jen necítíte, obětujte peníze a zavolejte laktační poradkyni. Nečekejte. Třeba byste si ušetřily problémy jako já viz zde.
7) Spokojená matka=šťastné dítě. Mějte na paměti, že každá vaše nálada se odráží. Vykašlete se na nepodstatné, dělejte jen co chcete a věnujte se sobě a dítěti.
8) Mazlete se. Nejen s dítětem, ale i s partnerem, obejměte rodiče, kamarádky. Kdykoli je čas. Budete se cítit milována a stejné poselství budete předávat vašemu drobečkovi.
9) Zapojte tátu. Do všeho, bez výjimek. Vyplatí se vám to. Když půjdete ven s kamarádkou, nebude vám volat s každou blbinou. (L. se dokáže o K. postarat v jakékoli situaci.)
10) Pozorujte. První tři měsíce vysledujte přirozené potřeby vašeho dítěte a podle nich sestavte přibližný režim a rituály. Pokud vám něco vysloveně nevyhovuje, pomalu a po krůčcích přizpůsobujte režim k obrazu svému.

V prvním roce:
1) Dodržujte pravidla 3), 4), 5), 7), 8), 9) z Po porodu.
2) Navykněte drobka na další lidi. Nechte je hlídat a vyražte ven. Opravdu to sladké nemluvňátko v době vaší přítomnosti nezahyne a ani si neponese žádné následky.
3) Nepřehánějte to s aktivitami pro dítě. 24hodinový program mu neprospěje, naopak nebude schopno samostatné činnosti.
4) Nepřehánějte to se svými činnostmi. Najděte si svůj life balance a věnujte se nejen sobě, ale hlavně dítěti. Ten čas už se opakovat nikdy nebude.
5) Hrajte si. Vraťte se do dětských let, buďte partnerem v prozkoumávání.
6) Najděte si čas pro sebe. Vyražte si sama s kamarádkami, zajděte si na procházku, na nákupy, oběd s kolegyněmi, napusťte si vanu... Cokoli, co vám dělá dobře a odreaguje vás. A nemějte výčitky, platí totiž pravidlo 7) z Po porodu.
7) Učte se od svého dítěte. Samo vám ukáže, jaké má potřeby. Chtěli jste absolvovat někdy kurz sebepoznání? Tak vaše dítě vám nastaví zrcadlo a odhalí vaše slabiny.
8) Nejste v tom sama. Najděte si někoho, komu můžete říct cokoli a nikdy vás neodsoudí. Někdy se stačí vypovídat.    
9) Věnujte se. Vaše malé to prostě teď potřebuje, a když se mu budete dostatečně věnovat, bude z něj vyrůstat vyrovnaný a rovnocenný partner pro život, který bude vždy vědět, že máma je tady pro něj. 

K.


úterý 25. října 2016

TAJ MAHAL

Po dlouhé době další nově navštívená restaurace, tentokrát Taj Mahal v Ostravě. Na tuhle indickou restauraci jsme přišli díky slevomatu. Nabídce vybrat si z menu jakékoli dvě polévky, dvě hlavní jídla a dvě přílohy nešlo odolat.



Najít tuhle restauraci v Mariánských Horách nebyl problém, bydleli jsme tady za studií. Překvapením pro nás bylo, že restaurace je v bývalé hospodě U Pavlíka, kde se tak nějak začal psát náš společný příběh s L. Bohužel se tady od té doby nic nezměnilo, a přestože by člověk čekal stylový interiér, tak současný stav zklamal na celé čáře. Ponurý interiér s tmavým otřískaným nábytkem s absencí jakéhokoli indického stylu a zahrádka s plastovými židlemi a deštníky nejmenované značky piva odradí většinu potencionálních zákazníků.

Co se týče menu, najdete tady vše, co byste od indické restaurace čekali. Několik druhů tandori, jehněčí na x způsobů, ryby, krevety, několik druhů chlebů naan i typické nápoje (a samozřejmě české pivo). My si vybrali kuřecí a čočkovou polévku, L. pak tandoori mix a já jehněčí s kokosovou omáčkou s chlebem naan. Prostředí versus jídlo bylo něco jako oheň a voda, protože zatímco jedno bylo šílené, tak druhé bylo delikatesní.




Obsluha byla neobvyklá. Obsluhoval nás přímo Ind a mluvil na nás anglicky. Příjemné zpestření nás přinutilo oprášit znalosti. Byl milý, adekvátně rychlý a na jídlo jsme nemuseli nijak extra čekat. Také čistota a servis obstál.

Celkové hodnocení 50 % (nahoře fuj a vespod huj)
Obsluha 70 %
Jídlo 80 %
Prostředí 5 %

Taj Mahal 


K.

pátek 7. října 2016

QUIET BOOK

K. oslavila nedávno jeden rok (o oslavách, dárcích atp. se jistě brzy dočtete) a dostala od nás jeden speciální dárek, na který jsem opravdu pyšná. Říká se mu QUIET BOOK ("tichá kniha") neboli interaktivní textilní kniha, která zabaví dítě i na hodiny. Ta moje je šitá částečně ručně, částečně na stroji. I s vymýšlením mi zabrala minimálně 12 hodin práce (každá stránka 1 hodinu + vymýšlení + závěrečné začišťování 2 hodiny) a chvílemi to byl opravdu porod. Ale jsem hrdá, že se mi nakonec povedla a hlavně K. ji má moc ráda a hraje si s ní, což je pro mě největší odměna. A tady je: 







Pokud se rozhodnete do něčeho takového pustit tak na youtube i na pinterestu najdete spoustu návodů a inspirace. Pokud si chcete nějaký koupit, koukněte na fler.cz, ale ceny jsou opravdu vysoké vzhledem k pracnosti a ceně materiálu.

K.

pondělí 3. října 2016

NÁVOD NA DÍTĚ ANEB CO VÁM NIKDO PŘED RODIČOVSTVÍM NEŘEKNE

VAROVÁNÍ PRO BEZDĚTNÉ-POKUD NECHCETE ZTRATIT VEŠKERÉ ILUZE, NEČTĚTE :-)

Pravda je taková, že záhy po tom, co se vám dítě narodí, zjistíte, že jste prostě v koncích... Cítíte se hrozně a nevíte, co máte dělat. Vaší bezradnosti nepomohou ani chytré knížky, ani jiní rodiče, ať už ve vašem věku nebo jiné generace. A intuice? Ta prostě asi spí...
Takových chvil zažijete spoustu, minimálně během prvního roku vašeho děťátka jich bude opravdu hodně. A brzy pochopíte, že návod na žádné, natož vaše, dítě neexistuje. Tady je pár věcí, které můžete od svého dítěte čekat, a o kterých se moc nemluví :-)

Dítě je poseroutka. Kaká vždycky, když se to nehodí, když někam spěcháte, i když normálně kaká jen jednou denně v pravidelnou dobu. A smrdí to. Hóoodně.

Dítě devastuje. Všechno a všechny. Zkouší svoje dovednosti a sílu. Takže škrábe, štípe, rve vlasy, píchá prstíky do oka, kope, bouchá pěstičkami. Taky přes vás leze (i po hlavě). A to všechno bolí. Opravdu bolí.

Dítě je šmudla. Patlá jídlo. Plive. Kreslí jídlem. Všude vleze, všechno vytře. Kaluže, bahno, špína atp. jsou nejlepší kamarádi.

Dítě je vynalézavé. Dostane se tam, kde to nečekáte. Vymyslí takové věci, o kterých se vám ani nezdálo.



Dítě je odraz vašich (špatných) vlastností. Je podobné tatínkovi nebo mamince? Ano a hlavně ve špatných vlastnostech. Od prvních dní vám nastavuje zrcadlo.

Dítě je originál. Myslíte si, že na něj bude platit to samé jako na sousedovic Julču? Ani náhodou. Kolik dětí, tolik unikátních řešení standardních problémů. Takže je to jen na vás, na zkoušení a na trpělivosti.

Dítě vytváří nepořádek. Vždy, všude, jakkoli. Je totiž kreativní a tak se projevuje.


Dítě je protivné a vzteklé. Hlavně když ho nechápete, nebo když neděláte to co chce. Nebo jen prostě nemá den. Nebo se vztekáte vy a tak se vzteká taky.

Dítě je barometr vaší nálady. Cítíte se ve stresu, unavení, naštvaní? Tak věřte, že i když si myslíte, že to nedáváte najevo, tak vaše ratolest vám to dá sežrat. Vycítí to a bude podrážděné, plačtivé atp.

Dítě uklízí. A velmi rádo. Jenže na místa, kde to nečekáte, a tak všechno hledáte. Taky chce s vámi vyklízet myčku, a je mu jedno jestli je zrovna nádobí čisté nebo špinavé. Pomáhá vám chystat prádlo (a vytahuje ho z koše), vytírá a vypadá jako zmoklý pes atp. Mysleli jste, že videa typu Proč maminky nestíhají jsou vtip? Nejsou, je to realita.


Dítě je takové, jaké jste ho nechtěli. Použili jste jako bezdětní, že vaše dítě tohle NIKDY dělat nebude? Že vy takhle vychovávat NEBUDETE? tak věřte, že přesně tak, jak jste to nechtěli, tak to BUDE.


K.

pondělí 29. srpna 2016

MĚLA JSEM KAMARÁDKU...

Určitě to každý zná, ty chvíle, kdy si najednou vzpomenete na někoho, kdo vám ze života během let zmizel. Já tohle "vzpomínací" období mám právě teď. Možná je to tím, že se mílovými kroky blíží mé třicátiny, a protože už obuju třetí gumy, tak prostě asi mám sklon bilancovat... A tak v duchu vzpomínám na kamarádky, přátele i známé, kteří mi během let prostě ze života zmizeli.

Kamarádky z dětství, ze školky, školy, kroužků... Ty s kterými jsem uzavírala přátelství na život a na smrt, s kterými jsem si posílala psaníčka pod lavicí, dopisy, pohledy... Prožívala dětské starosti, radosti, první lásky, první revolty... Životní etapy míjely, některé se ještě občas v nějaké další etapě na mžik objevily... Petra, Barča, Katka, Karolina, Magda, Doris, Zita, Klára... Jak se mají? Jaké jsou jejich životy? Rozuměly bychom si i teď? To jsou otázky, které mě v duchu napadají, a které kamarád facebook prostě nezodpoví, protože pár fotek o člověku nevypoví nic. Tady by pomohlo setkání, ale bylo by to fajn? Nebo by to byly jen trapné chvíle, kdy si spolu nebudeme mít co říct?

Kamarádky ze střední a výšky, z práce... Nebo spíš známé? V dospělosti se už opravdová přátelství neuzavírají tak lehce, občas potkáte někoho s kým si sednete, ale na druhou stranu potkáváte spoustu nových "známých", kteří vaším životem jen proběhnou. I jejich současný život mě zajímá, ale jen okrajově...

A pak jsou ztráty bolestivé. Ztráty těch, o kterých jste si mysleli, že jsou opravdovými přítely. V mém případě jsem si několikrát kvůli své naivitě nabila čumák. A (ne) poučila jsem se. Každá ze ztrát mě zasáhla, každá mi vryla do duše šrám a otázku proč. Většinou jsem časem na důvod přišla, zhodnotila jsem, že jsem byla blbá, a nějak mě to posunulo dál. Poslední ztrátu, ale stále zpracovanou nemám a tápu... Nechápu proč, nechápu, že se mi to stalo znovu, i když jsem si myslela, že moje naivita otupěla. Proč člověk, kterého máte v některých věcech za vzor, s kterým máte podobné zájmy, dovedete si hodiny povídat, a kterému si myslíte, že rozumíte, se najednou odvrátí. Bez důvodu, bez smyslu, bez vysvětlení...

Snad přijde čas, kdy i tuhle ztrátu pochopím. A do té doby DĚKUJI za své skvělé kamarádky z dětství, s kterýma stále podnikáme spoustu aktivit. Za partyju z Nýdku, která i po letech drží a kalí až do rána. Za v dospělosti nalezené spřízněné duše Adel, Staňku a Žanet, i za nové známé, z kterých v budoucnu mohou být přátelé. Ti všichni totiž OBOHACUJÍ můj život.

Tak CARPE DIEM bývalá kamarádko.

K.

neděle 21. srpna 2016

K: 11. MĚSÍC

Tak jako byl 10M boomem hrubé motoriky, tak 11M je boomem zejména v psycho-sociálních dovednostech.
  • 7700 g, 68 cm
  • při lezení po čtyřech připomíná torpédo - přelézá vše co ji přijde do cesty, podlézá (krabice s kartonem, stoly, židle, provizorní tunel), vylézá na překážky
  • na dvou stojí i 20 minut a hraje si ve stoje, drží se jednou rukou nebo opěrným bodem na těle, přenáší hračky kam potřebuje (i velké), kleká, dřepuje, snaží se stát bez opory-zatím vydrží pár vteřin, chodí kolem nábytku (když se jí chce)
  • tančí (na znělky, písničky, káčátka), bubnuje na hrnce, ukazuje "nenene" spojené se zvukem
  • pozoruje lidi při práci a činnostech, snaží se všechno napodobovat
  • snaží se oblékat sama (jinak pomáhá při každém oblékání), sama se češe
  • přetrvává odpor k přebalování (přebalujeme v sedě)
  • po x pokusech s uspáváním zavádíme nové rituály a metodu chození za dítětem v intervalech a po necelém týdnu to zabírá a malá usíná po položení do postýlky :-) (rituál: sprcha/vana, kaše v posteli rodičů, pak mazlení a válení se po rodičích a nakonec dáváme do postýlky a odcházíme), spí od půl osmé cca do 7-8 s jednou až dvěma přestávkama na jídlo, přes den dopoledne "odpočívá" (leží/sedí připnutá v kočárku) cca 30 minut při procházce, usíná v 11:30 a spí 1-2 hodiny, toť vše :-)
  • sbírá drobečky a podává rodičům, nabízí hračky, baví ji hra prosím-děkuji, na požádání podá některé hračky
  • řádí na posteli/gauči - padá, koulí se, válí, skáče
  • napodobuje zvířátka, ukáže nos, pusu, dá pusu, dělá indiána, tak ta všelijak, zpívá Skákal pes za pomocí "BRUM"
  • mnohem více se mazlí, sama se přitulí, při nošení se přidržuje, natahuje ruce ke komu chce jít hopi
  • všechno očichává, krčí nos, tleská (si)
  • máme první krvavé zranění - zaháknutá náušnice o můj prstýnek
  • první slovo "TÁTA" zřetelně a s významem, který má, následuje něco jako "DĚDA", další slova "NE",  "BUM", "BU", "MAM"
  • ovládá elektroniku - tablet, mobil, ovladač od televize, skypuje, nechápeme
  • slavíme svátek, sama si vytahuje z dárkových tašek - háčkovaného šneka, prstové barvičky, tričko a svetřík, odrážedlo, mimi
  • poprvé čůrá do nočníčku (zatím náhodně)
  • kreslíme voskovkama, prstovýma barvičkama
  • dovolená v Tatrách - tůry snáší v pohodě, večer se koupeme v bazénu, cesta zpět je úmorná
  • rozpojuje kostičky lega, velké puzzle, snaží se vkládat tvary, překládá balonky (cokoli) z jedné krabice do druhé, snaží se uklízet, vyndává prádlo z koše atp.
  • stále nemáme žádné zuby (i když už to několikrát vypadalo, že jo)
  • ztratil se nám exém (dle průběhu sedí s mými pylovými obdobími, záhada vyřešena)
  • je to náš vzteklounek, když se jí něco nelíbí, dá to patřičně najevo, je taky netrpělivá
  • běhá po čtyřech i po venku (prostě je všude...)
  • hraje si s miminkem - dělá moja moja, dává pusy a čuchá k dupce jestli není pokakané

K.