čtvrtek 24. prosince 2015

DIY VÁNOČNÍ DEKORACE II

Jelikož letos na Štědrý den lze jít ven pomalu jen v krátkém rukávu, jsem ráda, že nám atmosféru doma dokresluje alespoň vánoční výzdoba. Letos jsme to pojali velmi jednoduše, využili jsme to co doma máme.

Na oknech visí baňky a šišky, dotvořené vánočními žárovičkami. Parádu dělá i jmelí.

Pár větviček ve váze společně s historickými (poděděné po babičce) skleněnými baňkami taky dokáže dotvořit atmosféru.


Samozřejmostí je živý stromeček - jedlička. Ozdobená umělými ozdobami, několika bílými kovovými ozdobami dovezené z Amsterdamu, starými skleněnými baňkami a pucky z organzy, které nám zůstaly ze svatby. Letos vévodí zlatostříbrná kombinace, ale na příští rok už mám v plánu několik DIY ozdob :-) 

Hrdá jsem na svou štědrovečerní tabuli v zelenozlaté. Jednoduchá, přesto efektní. Tak snad se nám bude u ní večeřet krásně.

Přeji všem čtenářům hlavně klidné prožití vánočních svátků bez shonu a ať najdou pod stromečkem něco co jim udělá velkou radost - ať už své blízké, zdraví, štěstí, lásku nebo i něco materiálního... My letos budeme mít pod stromečkem nejkrásnější a nejtrvalejší dárek - naši K. a tak už nic jiného nepotřebujem.

K.

neděle 20. prosince 2015

ČTVRTÝ ADVENTNÍ VÍKEND

Ve zkratce - nejnáročnější a zároveň nejhezčí. Tahle charakteristika přesně odpovídá poslednímu adventnímu víkednu u nás. Přestože jsme nechaly (peču cukroví společně s maminkou) letos pečení vánočního cukroví až na poslední chvíli, a tím jsme si krapet přidali stresu, nakonec nás víkend navnadil pravou vánoční atmosférou


Sobota = 7 druhů cukroví - žabí huby (škeble), linecké, vanilkové rohlíčky, ořechové plněné rohlíčky, marokánky, čokoládové pralinky a perníčky.


Neděle = vánoční trhy na náměstí v Karviné - Fryštát a procházka po parku Boženy Němcové. Podle počasí by člověk netipnul, že za pár dní budou Vánoce.


K.

čtvrtek 17. prosince 2015

KÁVOVÝ OBŘAD - CHVILKA POHODY

Miluji svoje kávové dýchánky, zvlášť teď když mám K. se tahle doba stala mým opravdovým relaxem (i když je fakt, že často díky K. piju kávu studenou...) a mojí malou chvilkou pohody, kdy se můžu na chvíli zastavit. Přestože prim u mě teď hraje bezkofeinová káva, nic neubírá na kráse tohoto okamžiku.


Mám ráda kávu zrnkovou namletou ve starém mlýnku po rodičích. Káva je tak čerstvá a nádherně voní. Zaliji ji horkou vodou, chvíli počkám a doleju mléko. Káva se má uchovávat v uzavřené plechovce a nejlépe v lednici a pak déle vydrží. I tak by se ale měla spotřebovat do měsíce. Mým snem je pořídit si French press, abych si svoji mletou kávu mohla překapávat. Koupili jsme si také šlehač na šlehání mléka z Ikey za 29 Kč, ale protože nemáme baterky, o husté mléčné pěně si zatím můžu jen nechat zdát.


Nově máme kávovar Tchibo Caffisimo na kapsle, dostala jsem ho jako dárek k dvouletému předplatnému Kreativu. Moc mě to potěšilo, protože Tchibo káva je má oblíbená, navíc mají i bezkofeinové presso. Tohle si nechávám na výjimečné chvíle, například když máme návštěvu nebo mám delší chvíli pro sebe. 

Když mám chuť na něco dobrého přidám si do kávy ještě lžíci medu nebo hnědý cukr. Nebo si kápnu kapku višňového nebo rumového aroma - ale to je jen pro fajnšmekry :-) (a ničitele kvalitní kávy jako já) nebo posypu kávu skořicí. Prostě pohoda.

K.

neděle 13. prosince 2015

TŘETÍ ADVENTNÍ VÍKEND

    Také dnes si všichni zapálíme třetí adventní svíčku tentokrát tzv. pastýřskou, která vyjadřuje radost, zatímco druhá adventní svíce symbolizuje lásku a čtvrtá mír a pokoj (a první si nějak nemůžu vzpomenout, snad zdraví?). Stříbrná neděle láká k návštěvě nějakého adventního trhu, ale my se dnes spokojili jen s procházkou a balením dárků. Přestože jsem letos vypustila jakékoli zdobení a využila zásoby komerčních balících papírů z loňských slev a obrovskému množství dárkových tašek, které se u nás nakupily, i tak mi balení zabralo pár hodin (nedokážu totiž dárek jen nezabalený dát do dárkové tašky). Ježíšek se u nás letos asi zbláznil.


    K.

    úterý 8. prosince 2015

    K: PRVNÍ TÝDEN

    K. se narodila 5. 9. 2015 v 1:45 a vážila 2950 g a měřila 47 cm. Porod byl skvělý a ten drobný uzlíček v mém náručí přenádherný.

    • K. je spavé miminko (má dětskou žloutenku), na jídlo ji musím budit, v porodnici se nechce přisát k prsu, neteče mi ani mlezivo
    • po dvou dnech nám dětská doktorka vyhrožuje kapáky, protože váha spadla na 2600 g a roztáčí se kolotoč problémů s kojením
    • je moc hodné miminko, skoro nepláče a když, tak moc pěkně
    • nejraději je u maminky
    • když otevře oči, tak je moc zvídavá a rozhlíží se kolem
    • má dlouhé nehty, kterými se škrábě po obličejíčku, nechce mít rukavičky a vždy si je sundá, dokonce sundala porodnický náramek z ručky
    • od začátku prdí
    • je tak drobná, že látkovky má obrovské, tak zatím používáme pampersky
    • 5. den po porodu jdeme na první procházku, kočárek tlačí tatínek
    • spinká pevně zabalená v peřince
    • má modré očička a málo blonďatých vlásků, souměrnou hlavičku, celkově je hodně drobná a vypadá jako panenka
    • je celý tatínek, dokonce i prsty na nožkách má po něm
    Z porodnice se vracím téměř s původní váhou, jsem slabá, ale jinak mě nic netrápí, stehy se hojí moc pěkně. Tatínek se hned od začátku do všeho zapojil, kdyby mohl kojit, dokonale by mě suploval. L. miluji tě!

    K.



    sobota 5. prosince 2015

    OTEVŘENÝ DOPIS O KOJENÍ

    Milá K.,

    dnes 5. 12. 2015 přesně v den tvých tří měsíců končíme s kojením. Moje pocity jsou rozporuplné. Na jednu stranu jsem ráda, že už se nebudeme ani jedna stresovat při krmení, že už nebudeme zažívat beznadějné stavy a prolévat potoky slz, ale na druhé straně cítím obrovskou lítost, že Ti nemůžu dát vše co mateřské mléko a kojení nabízí, a také cítím obrovskou tíhu toho jestli jsem opravdu udělala vše, abych kojení zachovala?

    Ale pěkně od začátku... Stres s kojením začal už v porodnici, nebo vlastně už v těhotenství. Síla myšlenky je mocná a já jsem se neobávala ani tak porodu, jako kojení a to se mi nejspíš vymstilo. Když jsi se narodila o tři týdny dříve, nebyl u mě žádný náznak, že by se mi vytvářelo mlíčko. Žádné nalité prsa, žádné mlezivo. Sestry mě ujišťovaly, že se vše spustí, že Tě mám přikládat k prsu co nejčastěji, že Ti zatím stačí živiny ještě z bříška. Přikládala jsem Tě, kdy se dalo, přestože jsem pořádně nevěděla jak. Bylo mi  Tě líto budit, ale dělala jsem to, ale Tys byla líné miminko vlivem žloutenky a nechtěla se přisávat. Všechno by bylo myslím v pořádku a nějak bychom to nakonec zvládly, přirozeně a s trpělivostí a klidem, kdyby třetí den nepřišla dětská doktorka "Gestapo". Když Tě zvážila a klesla jsi na 2600 g, okamžitě nám nezačala vyhrožovat, že Tě dají na kapáky, pokud se nerozkojíme a nepřibereme. Od té chvíle se rozjel kolotoč pláče, střídajících se sester s "cennými" radami (každá radila jinou polohu, jedna Ti cpala prso do pusy...) a z klidné maminky byl najednou uzlíček nervů. Každý radil něco jiného, nechala jsem se přesvědčit na dokrmování Nutrilonu přes injekční stříkačku, a pořád to nešlo a nešlo. V duchu jsem tušila, že je všechno špatně a ani vidina toho, že budeme muset zůstat v nemocnici déle nijak nepomáhala ke klidu. 

    Tvoje váha stoupla 5. den o 50 g a nečekaně nás propustili domů. Ano, pila jsi z prsů, ale přisávání byl minimálně desetiminutový boj plný tvého pláče. Někdy jsem si říkala, že v mém prsu vidíš nějakého nepřítele, s kterým musíš bojovat. Zvláště v noci to bylo emočně náročné, kojení trvalo minimálně hodinu - 2x10 minut přisávání a 2 x 20 minut kojeni + odbrkávání. První zánět na sebe nenechal dlouho čekat, ale zahnali jsme jej obkladem z alpy. V závěru šestinedělí, když jsme bojovaly samy doma a tys měla růstový spurtík, plakala jsi třetí den v kuse a chtěla být u prsu pořád, křičela jsem na Tebe a chtěla Tě vrátit zpět do nemocnice, aniž bych přemýšlela nad svými slovy.

    Růstový spurt odezněl, ale kojení se stále nelepšilo. Druhý měsíc jsme přestáli, začaly jsme si i zvykat, bojů s přisávaním ubývalo, dokonce to vypadalo nadějně, že si snad konečně začnem užívat společné kojení, přestože zabíralo moře času a zvlášť v noci bylo velmi fyzicky náročné. Trápily mě také časté ragády (možná z čajů pro kojící matky), ale všechno se dalo přežít.

    Třetí měsíc ale začal být opět kritický. Přestože jsme stále stejně krmily, neustále jsi plakala, někdy až hystericky a my nevěděli proč. Poučena růstovým spurtíkem, jsem Tě přikládala k prsu častěji (co hodinu a půl po 40 minutách), ale ani to nepomáhalo. Poučena z internetu, jsem nechtěla dokrmovat,myslela jsem si, že spurtík brzy přejde, ale pro jistotu jsme dali Sunar na noc. Další dny ale byly kritické. Snažila jsem se rozjet laktaci více, a tak jsem pila kojící čaje, dávala teplé obklady, odstříkávala, ale ty jsi pořád plakala a plakala a já plakala s tebou, až se třetí den opakovala situace ze šestinedělí, kdy jsem po Tobě křičela a dokonce s Tebou zatřásla. Vysvobodil nás až tatínek, který mi tě hystericky plačící od hystericky plačící maminky vzal a nakrmil Sunarem a tys usla. Dohodli jsme se, že budu i nadále kojit a po každém kojení dokrmovat 60 ml Sunaru, na noc 120 ml, protože z obou prsů jsem si elektrickou stříkačkou odsála cca 50 ml za 40 minut a to, jak jsme oba zhodnotili, tříměsíčnímu dítěti nestačí. Tak jsme taky udělali, krmení trvalo sice o dalších 20 minut déle, ale vidina, že je to pro Tebe to nejlepší stála za to.

    Brzy jsi ale poznala, že z lahve je krmení jednodušší, že už se nemusíš tolik namáhat a pracně sát mlíčko od maminky, které se za celou dobu nikdy nezačalo spouštět samo, ani neteklo proudem jako jiným maminkám, a postupně jsi začala prsa odmítat. Nechtěla jsem Tě nutit, už jsem Tě nechtěla stresovat, a tak jsem si prsa odstříkávala a střídala krmení jednou Sunarem, podruhé mateřským mlékem, kterého nepřibývalo ani neubývalo. Smíchané mlíčko ale nejspíš dělalo neplechu v Tvém bříšku a začala si trpět bolestmi bříška, až jsi při krmení pištěla. A tak jsme to po dohodě  s tatínkem vzdali. Přestala jsem si odstříkávat a tvorba mléka se téměř zastavila a změnila na průsvitnou vodu. Ode dneška už dostáváš jen Sunar.

    Snad mi to jednou všechno odpustíš a neponeseš si následky toho, že na Tebe - bezbranné stvoření - byla maminka zlá, někde v podvědomí po celý život. Snad Ti to dokážu svou láskou vynahradit. Věř mi, že Tě miluji a že Tě opravdu nechci dát pryč, že jsi to největší zlatíčko na světě, a že nechápu, jak jsem se mohla tak odporně chovat. Jsem teď daleko klidnější a raději ušetřený čas věnuji péči o Tebe a hraní si s Tebou. Ano, mateřské mléko je to nejlepší pro dítě a možná jsem to vzdala příliš brzy, ale myslím si, že daleko důležitější je pohoda maminky a děťátka, a tak doufám, že mě pochopíš a taky doufám, že z Tebe bude šťastné, spokojené a zdravé miminko i bez mateřského mléka.

    K.

    středa 2. prosince 2015

    DIY: VÁNOČNÍ DEKORACE I

    O víkendu odstrartoval advent a já pomalu odstratovala přípravu na Vánoce v podobě dekorací. Všeobecně nemám ráda přeplácanost, ale k vánočnímu období troška kýče patří. Dávám přednost přírodninám a skleněným a DIY ozdobám, ale i obyčejné umělé baňky z Tesca se občas dají použít  k dobrým dekoracím. Navíc pokud jsou v rodině malé děti, je to minimálně do spodní části stromku jasná volba.

    První co si zaslouží vydekorovat je veranda. Vstupní brána do domu vítá každého, kdo k nám přijde a chci aby na něj dýchla vánoční atmosféra. Protože máme nové dveře a nedovolili mi na ně cokoli přibýt, tak letos zvítězila varianta girlandy na zábradlí a větvička přilepená izolepou s dřevěnými ozdobami.


    Truhlík na okně měním s ročním obdobím, vždy něco zachovám (tentokrát vřesy) a něco přidám - na zimu větvičky a pár ozdob. Na verandě zůstal i květináč s levandulí, břečťan, velká červená mašle a trochu ozdob z něj udělalo další vánoční dekoraci.



    Všechny na verandě také vítá anděl podle vzoru mého oblíbeného blogu U nás na kopečku.



    K.