pondělí 30. listopadu 2015

PRVNÍ ADVENTNÍ VÍKEND

Advent symbolizuje začátek liturgického roku a zejména pro věřící je to doba očekávání jejich spasitele, doba příprav na Vánoce, rozjímání a dobročinnosti. Pro nás světské je to hlavně doba zklidnění, kdy jsou ukončeny veškeré práce. Už několik let se snažím dosáhnout toho, že si budu advent užívat a nebudu se nikam honit a letos to vypadá, že se to konečně podaří. Vánoční úklid hotov, dárky nakoupené s předstihem, výzdoba částečně udělána první adventní víkend, péct se bude o čtvrtém adventu a mezitím je třeba si užívat blízkosti, pohody a atmosféry blížících se Vánoc.


K adventu neodmyslitělně patří vánoční trhy, letos jsme proto v sobotu 28. 11. navštívili Vánoční jarmark v Rybím domě v Chotěbuzi. Čekala jsem, že trhy budou venku, ale byly nahoře v salónku (až na jeden osamocený stánek). Na cca 10ti stáncích mě zaujaly zejména čaje a koření od firmy Sonnetor (aspoň je nemusím objednávat), inspirací pro mě byly věnce z perníků i krásné krabičky na pastelky.


Tradičním symbolem adventu je od 19. století adventní věnec, tradičně se čtyřmi svíčkami, z nichž tři jsou fialové (modré) a jedna růžová. Fialová (modrá) barva symbolizuje pokání, ztišení a čekání. Ačkoli každý rok zkouším netradiční aranžmá adventního věnce, letos je tradiční z větviček spolu z ozdůbkami co dům dal v modrobílé barvě (měli jsme modré svíčky:-)).
 

K.

pátek 27. listopadu 2015

POROD

Trošku groteska, trošku síla a hlavně rychlost a žádné komplikace, tak to byl můj porod. Ale pěkně od začáku...

Chtěla jsem do porodu zajet na prodloužený víkend ve dvou, měla jsem naplánovaný výlet s kamarádkama do zoo v Olomouci i společné těhu focení. Vlastně jsem měla hrozné štěstí, že jsme všechno stihli (například focení proběhlo dva dny před porodem), o tři týdny dřív naprosto nepřipravená mi na kolaudačce u švagra najednou praskla 21:45 voda. Ještě, že L. už několik dní raději nepil a řídil. Oznámila jsem mu aktuální stav celkem v klidu a poučena z předporodní přípravy - když teče voda, jeďte okamžitě, jsem v duchu přemýšlela, jak co nejrychleji dojet z Třince do Karviné, kde jsem měla rodit, s mezizastávkou doma pro tašku a věci, které ještě nebyly sbalené. A tak jsme jeli, já na L. mikině a v hlavě seznam nejnutnějších věcí, co musí doma vzít a s prosbou na rtech, ať jede opatrně. Cítím bolest jako před menstruací, tohle jsou kontrakce?

22:30 
Vystupuju u nemocnice a cosi mi šplouchne na nohy. Ještě, že mám žabky. Jdeme na porodnické oddělení, doktor se mě ptá kolik vody mi odteklo. Jak mám vědět jestli to byly 2 dcl nebo 2 litry, to už mi ale neřekne. Natáčejí mi ozvy, na monitoru se nic nezobrazuje, ale já cítím čím dál větší bolesti. Vyšetření je pěkně nepříjemné a přístup doktora taky. Máme čekat, že to bude trvat až 24 hodin, když nemám kontrakce a že to bude suchý porod, což je horší. Chce po mě různé informace, které jsem pečlivě připravila dopředu, nechápu, na co jsem to vypisovala a proč mě otravuje a jsme ze všeho pěkně vyděšená.

00:00 
Mám bolesti, porodní asistentka chce abych šla spát a aby L. jel domů. Nemůžu spát ani ležet a L. domů jet nechce, jsem stašně ráda, že mě tam nenechá samotnou. Můžu jen chodit, strašně se mi točí v hlavě a furt se mi chce čůrat, a tak ležím na dlaždicích v koupelně (krásně chladí). Jdu se osprchovat a je to strašně příjemné a ulevuje to, ale je mi trapně tam být pořád, když nemám ty kontrakce. Nadávám sama na sebe, že jsem sračka a mám nízký práh bolesti, asistentka mě uzemní větou "Jen počkejte, jak vás to bude bolet, až vám začnou kontrakce".

1:00
Štráduju si to sem a tam po pokoji a L. odchází na záchod, musí 6 pater dolů. Asistentka mě jde zkontrolovat: "Jé vy rodíte" a chce mě napojit na ozvy vleže. Nemůžu vydržet kontrakce jinak než za pochodu, a tak ji přesvědčím ať aspoň můžu stát a pohupovat se. I tak je to nekonečné. Když mi dokape kapačka s antibiotiky (nestihli mi udělat stěr na streptokoka), vrací se L. a asistentka mu dává obleček a inkasuje od něj 50 Kč a on nechápe co se děje. Ptám se, jak dlouho ještě budou měřit ty ozvy, prý dalších 15 minut, což už nevydržím, tak sestru přesvědčím, ať mě odpojí, že se mi chce na záchod.
1:25 
Dochází mi, že na záchodě asi nesmím tlačit, pro jistotu se zeptám asistentky, a ta když mě zkontroluje, okamžitě jdeme na sál. L. mi stojí u hlavy a přidržuje mi ji. Asistentka mě nechává tlačit přirozeně a mezi kontrakcemi pozoruju dětské kresby na zdech a ujišťuji L., že stejně chci 3 děti. Asistentka respektuje, že nechci nástřih hráze a než přijde doktor je miminko na světě. Jsme tak šťastní, že nás ani nezajímá co vlastně máme - je to holčička. K. se narodila 1:45 měřila 47 cm a vážila 2950 g, a když mi ji položili na bříško byl to ten nejúžasnější pocit na světě :-)

K.



neděle 22. listopadu 2015

GEOCACHING: U RYBNÍKU

Naše úplně první keška, kterou jsme odlovili, se jmenuje U rybníku, a je situována v Chotěbuzi. Od místa, kde bydlíme, je to co by kamenem dohodil. 
 
Zdroj: https://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC2DM43&title=u-rybniku&guid=b2531ec7-d1dc-40d9-9b76-29d9f4c1025f

Protože tuto lokalitu známe velice dobře a chodíme zde často na procházky, věděli jsme, že kešku dokážeme najít i bez pomocí navigace, protože v té době jsme žádné GPS zařízení po ruce neměli (až později jsme zjistili, že stačí aplikace na chytrém mobilu).


Tradiční kešku založil TTS Team na souřadnicích N 49° 45.740 E 018° 35.979  a do dnešního dne ji odlovilo 362 kačerů. Je velmi zajímavě skryta, velikost je mikro a momentálně by potřebovala opravu vzhledem k plnému a rozmočenému logbooku, ale i tak nalezení stojí za to.



Lovení kešky můžete spojit s piknikem nebo procházkou u zdejších rybníku, nebo případně s lovením dalších keší v Chotěbuzi (o těch zase příště).

K.

středa 18. listopadu 2015

VÝBAVA PRO MIMINKO

Konečně nastala doba mojí dovolené a taky čas, kdy je třeba začít zařizovat výbavu pro miminko. Vybavena tužkou a papírem jsem si sedla a začala sepisovat věci, které mimi potřebuje. Protože jsem člověk šetrný a vím, že děťátko rychle roste a nemusí mít desítky hadříků a věcí, sepsala jsem jen to nejnutnější. Také u hraček není třeba mít x kusů, za prvé dítě vždy něco dostane, za druhé preferuju ručně vyrobené hračky nebo alespoň dřevěné a látkové před plasty a za třetí dítě si dokáže pohrát i s věcmi v domácnosti.

Když jsem seznam sepsala, pozjišťovala jsem, jestli mi některé praktické věci nemůže někdo půjčit. Takže jsem nemusela řešit vajíčko, přebalovací pultík a podložku, nějaké oblečení, nanynku do postýlky, hrazdičku atp. Teta mi přivezla hrací deku a pejska od Lamaze, L. dostal z práce židličku, nějaké hračky, knížky a nosič na hory. Pak jse prozkoumala bazárek a koupila vaničku za pár korun a dvě látkové knížečky. Spousta položek ze seznamu ubyla, a tak nezbylo nic jiného než porazit prase a vyjet na nákupy.




Jsem logistik a tak jsem se rozhodla vše nakoupit v jeden den. Domluvila jsem se s mamkou, abych nemusela všechno tahat sama a vyjely jsme ráno směr Ostrava. Nedošlo mi, že v ten den jsou coloursy, a že provoz bude poněkud hustý, ale vše šlo celkem jako pomásle, až na kolony na semaforech. Vysadit L. před prací a pak Tesco, Pepco, Ikea atp... a věci přibývaly, prakticky až na ponožky a punčošky jsme sehnaly vše, samozřejmě v neutrálních barvách, když nevíme co budeme mít...

Čas utíkal poněkud rychle a my potřebovaly s mamkou stihnout ještě knihovnu, ale vzhledem k provozu to vypadalo neuskutečnitelně. Nakonec jsme ale deset minut před zavřením knihovny přijížděly k světelné křižovatce poblíž knihovny, a když jsem viděla zelenou, věděla jsem, že máme vyhráno. A opravdu vyhráno jsme měli - 1000 Kč pokuty, která přišla o týden později za přejezd na červenou. Ta zelená totiž byla rovně a doprava a pro mé odbočení doleva byl semafor na opačné straně. Kdo by to čekal, že? Ročně tady získá pokutu 6500 lidí, takže jsem nebyla jediná. A tak už chápu, proč mě ty auta v té křižovatce nepustily, když jsem měla zelenou :-)  
Zdroj: https://www.google.cz/maps/@49.8400107,18.2906924,3a,75y,38.9h,81.34t/data=!3m6!1e1!3m4!1sQ35B1FR6cV8doi2X_sJ9-Q!2e0!7i13312!8i6656

Nákupy jsme měli za sebou a zbytek věcí jako pleny (rozhodla jsem se látkovat) a postýlku jsem objednala přes net, takže nezbývalo nic jiného než věci objednat a pak vše vyprat a vyžehlit. No a taky některé věci vyrobit, ale o tom zase příště.

K.

pátek 13. listopadu 2015

RECENZE: OREA HOTEL ATRIUM OTROKOVICE


Během naší poslední dovolené ve dvou jsme spali v Orea Hotelu Atrium Otrokovice a musím říct, že tohle ubytování splnilo veškerá má očekávání. Vzhledem k mému pokročilému stádiu těhotenství jsme chtěli něco pohodlného a tenhle velmi zajímavý moderní hotel jsme našli přes Booking.com. Pokoj s manželskou postelí, koupelnou s prostorným sprchovým koutem, televizí, wifi a snídaněmi nás vyšel na necelou tísicovku za noc

Zdroj: http://www.atrium-hotel.cz

Hotel je koncipován jako atrium, tak jsem měla trošku obavy z hluku a přestože téměř vše bylo ze sádrokartonu, tak nešly slyšet žádné zvuky. Také s parkováním si nemusíte dělat starosti - má vlastní podzemní i venkovní parkoviště zdarma (my využili venkovní vzhledem k tomu, že máme auto na LPG). Vzhledově zajímavý je hotel hlavně v noci, když svítí. Umístěn je v centru města, hned vedle Billy (poblíž jsou i další supermarkety), z Otrokovic jsme to měli blízko do Kroměříže, Zlína, Malenovic i na Baťův kanál, kam jsme chtěli vyrazit.

Zdroj: http://www.atrium-hotel.cz
Obsluha byla výborná s 24 hodinovým servisem. Toaletní potřeby a ručníky připravené a malé potřeby jako šitíčko, tamponky, pytel na špinavé oblečení nebo houbička na čištění bot moc potěšily. Postele vysoké a pohodlné, takže i já jsem se dobře vyspala po náročných dnech.  



Snídaně byly servírovaný v bufetovém stylu (což v ČR nebývá obvyklé) a výběr byl opravdu velkorysý - salámy, sýry, zelenina, čerstvé ovoce, několik druhů musli, jogurt, mléko, káva, čaj, džus, z tepklé kuchyně pak vajíčka na různé způsoby, párečky, slanina, sladké pečivo a několik druhů pečiva včetně domácího chleba.
Zdroj: http://www.atrium-hotel.cz

Chválím také restauraci Colosseo, nejen kvůli snídaním, ale také večeři na kterou jsme si zašli. Výběr v menu je přizpůsoben ročnímu období, obsahuje jen několik specialit, takže se v jídelníčku neztratíte. Obsluha rychlá, večeře jsme se dočkali do 30 minut přestože jsme si vybrali panenku plněnovou trnkami s rozmarýnovými bramborami a povidly a na to jak moc jsem vybíravá, tak jsem si moc pochutnala. Takže poměr cena kvalita odpovídal.

Co bych tedy hotelu vytkla? Možná jen špatnou organizaci snídaní, moc nešlo poznat, u kterého stolu ještě je čisté nádobí a kde už někdo seděl. V neděli bylo suchší pečivo, což by si tak velký hotel neměl dovolit.

Celkové hodnocení: 95 %
  • servis 100 %
  • čistota 100 %
  • restaurace 90 %


K.



středa 11. listopadu 2015

TŘETÍ TRIMESTR

Blížíme se pomalu k závěru a tohle období je pro mě emocionálně i fyzicky nejnáročnější. V sedmém měsící jsem stále ještě plná energie ale od osmého se energie začíná ztrácet a nenapomáhají tomu ani 35 stupňová vedra. Děkuji za to, že máme na zahradě bazén, jinak bych tohle období asi nepřežila. Chodím na předporodní kurz, vybrala jsem si zbytek dovolené + 8 týdnů, a tak si dělám svoje velké poslední prázdniny. Tohle už se mi nikdy nepoštěstí a jak jsme se shodli s L. na penězích nám až tolik nezáleží a v práci je v létě jako ve skleníku, takže mi je lépe doma.

Snažím se doma dohnat všechny resty a věnovat se svým koníčkům, na které pak nebudu mít čas, ale často je vedro mocnější než já, takže trávím celé dny v bazénu a ve stínu na zahradě. Taky vařím, peču, zavařuju. Chodím na procházky, navštěvuju kamarády, chystám výbavu na miminko, tašku do porodnice i porodní plán. Trošku si připadám jako slon v porcelánu, téměř neustále mě pálí žáha a nevydržím dlouho sedět. Zatím se taky v pohodě vyspím, pomáhá těhu polštář. I noční čůrání není tak hrozné jak jsem se bála. Mám pořád žízeň a vypiju i tři litry vody denně plus hektolitry mléka na žáhu.

Co se týče psychiky, tak semtam mám záchvaty paniky, že už se to blíží, a taky že nemáme nic nachystané, ale většinou to rychle přejde.  No a emocionálně jsem na houpačce, často se rozpláču, a když pláču i u ohňostroje při loučení se s prázdninami, tak už to je vážně na pováženou. Zbývá ještě hodně věcí pozařizovat tak snad vše stihnem.

MUST HAVE

Rozhodně těhotenské plavky, aspoň pokud jste těhotní v letním období. V mém případě i bazén, protože jinak by se letošní obrovská vedra nedala přežít. Opalovací krémy moc nepoužívám, ale tentokrát si mažu aspoň obličej 50, ať nemám pigmentové skvrny a nosím neustále klobouky, a když někam jdem tak přibírám ještě vějíř. Rozhodně jsem ráda za předporodní kurz, ujistila jsem se, že všechno vím. A jako přípravu na porod od 32. týdne piju maliníkový list, jím lněné semínko a pravidelně masíruju hráz olejíčkem od Saloosu. 

K.

pondělí 2. listopadu 2015

OBRAZEM: PODZIMNÍ DEKORACE

Miluju barvy podzimu, šustící listí pod nohama, dlouhé procházky při sluníčku, které ještě stále příjemně hřeje... Podzim nabízí také spoustu plodů ke sběru nejen k jídlu ale také k dekorování, a tak proč je nevyužít.

Stačí jít na procházku a kytice ze zbytků lučních květin je na světě.
 

Na stůl jsme do staré sklenice nacpala florex, obalila ji v organze a zapíchala do ní vše co zahrada dala.


Odkvetlé jednoletky jsem jednoduše vyměnila za vřesy a dodekorovala barevným listím.


 Na výzdobu terásky u vchodu jsem použila nevyužitou starou klec, trocha kůry, břečťan, usušená hortenzie a šípek vykouzlilo krásné útočiště pro malého ptáčka (i když neživého :-))


Další dekorace je starý lavorek a rostlinky ze zahrádky.


No a na závěr dušičková dekorace pro dědu. Pampelišku tam přidal můj milovaný manžel, prý aby taky přispěl dědovi.