čtvrtek 24. prosince 2015

DIY VÁNOČNÍ DEKORACE II

Jelikož letos na Štědrý den lze jít ven pomalu jen v krátkém rukávu, jsem ráda, že nám atmosféru doma dokresluje alespoň vánoční výzdoba. Letos jsme to pojali velmi jednoduše, využili jsme to co doma máme.

Na oknech visí baňky a šišky, dotvořené vánočními žárovičkami. Parádu dělá i jmelí.

Pár větviček ve váze společně s historickými (poděděné po babičce) skleněnými baňkami taky dokáže dotvořit atmosféru.


Samozřejmostí je živý stromeček - jedlička. Ozdobená umělými ozdobami, několika bílými kovovými ozdobami dovezené z Amsterdamu, starými skleněnými baňkami a pucky z organzy, které nám zůstaly ze svatby. Letos vévodí zlatostříbrná kombinace, ale na příští rok už mám v plánu několik DIY ozdob :-) 

Hrdá jsem na svou štědrovečerní tabuli v zelenozlaté. Jednoduchá, přesto efektní. Tak snad se nám bude u ní večeřet krásně.

Přeji všem čtenářům hlavně klidné prožití vánočních svátků bez shonu a ať najdou pod stromečkem něco co jim udělá velkou radost - ať už své blízké, zdraví, štěstí, lásku nebo i něco materiálního... My letos budeme mít pod stromečkem nejkrásnější a nejtrvalejší dárek - naši K. a tak už nic jiného nepotřebujem.

K.

neděle 20. prosince 2015

ČTVRTÝ ADVENTNÍ VÍKEND

Ve zkratce - nejnáročnější a zároveň nejhezčí. Tahle charakteristika přesně odpovídá poslednímu adventnímu víkednu u nás. Přestože jsme nechaly (peču cukroví společně s maminkou) letos pečení vánočního cukroví až na poslední chvíli, a tím jsme si krapet přidali stresu, nakonec nás víkend navnadil pravou vánoční atmosférou


Sobota = 7 druhů cukroví - žabí huby (škeble), linecké, vanilkové rohlíčky, ořechové plněné rohlíčky, marokánky, čokoládové pralinky a perníčky.


Neděle = vánoční trhy na náměstí v Karviné - Fryštát a procházka po parku Boženy Němcové. Podle počasí by člověk netipnul, že za pár dní budou Vánoce.


K.

čtvrtek 17. prosince 2015

KÁVOVÝ OBŘAD - CHVILKA POHODY

Miluji svoje kávové dýchánky, zvlášť teď když mám K. se tahle doba stala mým opravdovým relaxem (i když je fakt, že často díky K. piju kávu studenou...) a mojí malou chvilkou pohody, kdy se můžu na chvíli zastavit. Přestože prim u mě teď hraje bezkofeinová káva, nic neubírá na kráse tohoto okamžiku.


Mám ráda kávu zrnkovou namletou ve starém mlýnku po rodičích. Káva je tak čerstvá a nádherně voní. Zaliji ji horkou vodou, chvíli počkám a doleju mléko. Káva se má uchovávat v uzavřené plechovce a nejlépe v lednici a pak déle vydrží. I tak by se ale měla spotřebovat do měsíce. Mým snem je pořídit si French press, abych si svoji mletou kávu mohla překapávat. Koupili jsme si také šlehač na šlehání mléka z Ikey za 29 Kč, ale protože nemáme baterky, o husté mléčné pěně si zatím můžu jen nechat zdát.


Nově máme kávovar Tchibo Caffisimo na kapsle, dostala jsem ho jako dárek k dvouletému předplatnému Kreativu. Moc mě to potěšilo, protože Tchibo káva je má oblíbená, navíc mají i bezkofeinové presso. Tohle si nechávám na výjimečné chvíle, například když máme návštěvu nebo mám delší chvíli pro sebe. 

Když mám chuť na něco dobrého přidám si do kávy ještě lžíci medu nebo hnědý cukr. Nebo si kápnu kapku višňového nebo rumového aroma - ale to je jen pro fajnšmekry :-) (a ničitele kvalitní kávy jako já) nebo posypu kávu skořicí. Prostě pohoda.

K.

neděle 13. prosince 2015

TŘETÍ ADVENTNÍ VÍKEND

    Také dnes si všichni zapálíme třetí adventní svíčku tentokrát tzv. pastýřskou, která vyjadřuje radost, zatímco druhá adventní svíce symbolizuje lásku a čtvrtá mír a pokoj (a první si nějak nemůžu vzpomenout, snad zdraví?). Stříbrná neděle láká k návštěvě nějakého adventního trhu, ale my se dnes spokojili jen s procházkou a balením dárků. Přestože jsem letos vypustila jakékoli zdobení a využila zásoby komerčních balících papírů z loňských slev a obrovskému množství dárkových tašek, které se u nás nakupily, i tak mi balení zabralo pár hodin (nedokážu totiž dárek jen nezabalený dát do dárkové tašky). Ježíšek se u nás letos asi zbláznil.


    K.

    úterý 8. prosince 2015

    K: PRVNÍ TÝDEN

    K. se narodila 5. 9. 2015 v 1:45 a vážila 2950 g a měřila 47 cm. Porod byl skvělý a ten drobný uzlíček v mém náručí přenádherný.

    • K. je spavé miminko (má dětskou žloutenku), na jídlo ji musím budit, v porodnici se nechce přisát k prsu, neteče mi ani mlezivo
    • po dvou dnech nám dětská doktorka vyhrožuje kapáky, protože váha spadla na 2600 g a roztáčí se kolotoč problémů s kojením
    • je moc hodné miminko, skoro nepláče a když, tak moc pěkně
    • nejraději je u maminky
    • když otevře oči, tak je moc zvídavá a rozhlíží se kolem
    • má dlouhé nehty, kterými se škrábě po obličejíčku, nechce mít rukavičky a vždy si je sundá, dokonce sundala porodnický náramek z ručky
    • od začátku prdí
    • je tak drobná, že látkovky má obrovské, tak zatím používáme pampersky
    • 5. den po porodu jdeme na první procházku, kočárek tlačí tatínek
    • spinká pevně zabalená v peřince
    • má modré očička a málo blonďatých vlásků, souměrnou hlavičku, celkově je hodně drobná a vypadá jako panenka
    • je celý tatínek, dokonce i prsty na nožkách má po něm
    Z porodnice se vracím téměř s původní váhou, jsem slabá, ale jinak mě nic netrápí, stehy se hojí moc pěkně. Tatínek se hned od začátku do všeho zapojil, kdyby mohl kojit, dokonale by mě suploval. L. miluji tě!

    K.



    sobota 5. prosince 2015

    OTEVŘENÝ DOPIS O KOJENÍ

    Milá K.,

    dnes 5. 12. 2015 přesně v den tvých tří měsíců končíme s kojením. Moje pocity jsou rozporuplné. Na jednu stranu jsem ráda, že už se nebudeme ani jedna stresovat při krmení, že už nebudeme zažívat beznadějné stavy a prolévat potoky slz, ale na druhé straně cítím obrovskou lítost, že Ti nemůžu dát vše co mateřské mléko a kojení nabízí, a také cítím obrovskou tíhu toho jestli jsem opravdu udělala vše, abych kojení zachovala?

    Ale pěkně od začátku... Stres s kojením začal už v porodnici, nebo vlastně už v těhotenství. Síla myšlenky je mocná a já jsem se neobávala ani tak porodu, jako kojení a to se mi nejspíš vymstilo. Když jsi se narodila o tři týdny dříve, nebyl u mě žádný náznak, že by se mi vytvářelo mlíčko. Žádné nalité prsa, žádné mlezivo. Sestry mě ujišťovaly, že se vše spustí, že Tě mám přikládat k prsu co nejčastěji, že Ti zatím stačí živiny ještě z bříška. Přikládala jsem Tě, kdy se dalo, přestože jsem pořádně nevěděla jak. Bylo mi  Tě líto budit, ale dělala jsem to, ale Tys byla líné miminko vlivem žloutenky a nechtěla se přisávat. Všechno by bylo myslím v pořádku a nějak bychom to nakonec zvládly, přirozeně a s trpělivostí a klidem, kdyby třetí den nepřišla dětská doktorka "Gestapo". Když Tě zvážila a klesla jsi na 2600 g, okamžitě nám nezačala vyhrožovat, že Tě dají na kapáky, pokud se nerozkojíme a nepřibereme. Od té chvíle se rozjel kolotoč pláče, střídajících se sester s "cennými" radami (každá radila jinou polohu, jedna Ti cpala prso do pusy...) a z klidné maminky byl najednou uzlíček nervů. Každý radil něco jiného, nechala jsem se přesvědčit na dokrmování Nutrilonu přes injekční stříkačku, a pořád to nešlo a nešlo. V duchu jsem tušila, že je všechno špatně a ani vidina toho, že budeme muset zůstat v nemocnici déle nijak nepomáhala ke klidu. 

    Tvoje váha stoupla 5. den o 50 g a nečekaně nás propustili domů. Ano, pila jsi z prsů, ale přisávání byl minimálně desetiminutový boj plný tvého pláče. Někdy jsem si říkala, že v mém prsu vidíš nějakého nepřítele, s kterým musíš bojovat. Zvláště v noci to bylo emočně náročné, kojení trvalo minimálně hodinu - 2x10 minut přisávání a 2 x 20 minut kojeni + odbrkávání. První zánět na sebe nenechal dlouho čekat, ale zahnali jsme jej obkladem z alpy. V závěru šestinedělí, když jsme bojovaly samy doma a tys měla růstový spurtík, plakala jsi třetí den v kuse a chtěla být u prsu pořád, křičela jsem na Tebe a chtěla Tě vrátit zpět do nemocnice, aniž bych přemýšlela nad svými slovy.

    Růstový spurt odezněl, ale kojení se stále nelepšilo. Druhý měsíc jsme přestáli, začaly jsme si i zvykat, bojů s přisávaním ubývalo, dokonce to vypadalo nadějně, že si snad konečně začnem užívat společné kojení, přestože zabíralo moře času a zvlášť v noci bylo velmi fyzicky náročné. Trápily mě také časté ragády (možná z čajů pro kojící matky), ale všechno se dalo přežít.

    Třetí měsíc ale začal být opět kritický. Přestože jsme stále stejně krmily, neustále jsi plakala, někdy až hystericky a my nevěděli proč. Poučena růstovým spurtíkem, jsem Tě přikládala k prsu častěji (co hodinu a půl po 40 minutách), ale ani to nepomáhalo. Poučena z internetu, jsem nechtěla dokrmovat,myslela jsem si, že spurtík brzy přejde, ale pro jistotu jsme dali Sunar na noc. Další dny ale byly kritické. Snažila jsem se rozjet laktaci více, a tak jsem pila kojící čaje, dávala teplé obklady, odstříkávala, ale ty jsi pořád plakala a plakala a já plakala s tebou, až se třetí den opakovala situace ze šestinedělí, kdy jsem po Tobě křičela a dokonce s Tebou zatřásla. Vysvobodil nás až tatínek, který mi tě hystericky plačící od hystericky plačící maminky vzal a nakrmil Sunarem a tys usla. Dohodli jsme se, že budu i nadále kojit a po každém kojení dokrmovat 60 ml Sunaru, na noc 120 ml, protože z obou prsů jsem si elektrickou stříkačkou odsála cca 50 ml za 40 minut a to, jak jsme oba zhodnotili, tříměsíčnímu dítěti nestačí. Tak jsme taky udělali, krmení trvalo sice o dalších 20 minut déle, ale vidina, že je to pro Tebe to nejlepší stála za to.

    Brzy jsi ale poznala, že z lahve je krmení jednodušší, že už se nemusíš tolik namáhat a pracně sát mlíčko od maminky, které se za celou dobu nikdy nezačalo spouštět samo, ani neteklo proudem jako jiným maminkám, a postupně jsi začala prsa odmítat. Nechtěla jsem Tě nutit, už jsem Tě nechtěla stresovat, a tak jsem si prsa odstříkávala a střídala krmení jednou Sunarem, podruhé mateřským mlékem, kterého nepřibývalo ani neubývalo. Smíchané mlíčko ale nejspíš dělalo neplechu v Tvém bříšku a začala si trpět bolestmi bříška, až jsi při krmení pištěla. A tak jsme to po dohodě  s tatínkem vzdali. Přestala jsem si odstříkávat a tvorba mléka se téměř zastavila a změnila na průsvitnou vodu. Ode dneška už dostáváš jen Sunar.

    Snad mi to jednou všechno odpustíš a neponeseš si následky toho, že na Tebe - bezbranné stvoření - byla maminka zlá, někde v podvědomí po celý život. Snad Ti to dokážu svou láskou vynahradit. Věř mi, že Tě miluji a že Tě opravdu nechci dát pryč, že jsi to největší zlatíčko na světě, a že nechápu, jak jsem se mohla tak odporně chovat. Jsem teď daleko klidnější a raději ušetřený čas věnuji péči o Tebe a hraní si s Tebou. Ano, mateřské mléko je to nejlepší pro dítě a možná jsem to vzdala příliš brzy, ale myslím si, že daleko důležitější je pohoda maminky a děťátka, a tak doufám, že mě pochopíš a taky doufám, že z Tebe bude šťastné, spokojené a zdravé miminko i bez mateřského mléka.

    K.

    středa 2. prosince 2015

    DIY: VÁNOČNÍ DEKORACE I

    O víkendu odstrartoval advent a já pomalu odstratovala přípravu na Vánoce v podobě dekorací. Všeobecně nemám ráda přeplácanost, ale k vánočnímu období troška kýče patří. Dávám přednost přírodninám a skleněným a DIY ozdobám, ale i obyčejné umělé baňky z Tesca se občas dají použít  k dobrým dekoracím. Navíc pokud jsou v rodině malé děti, je to minimálně do spodní části stromku jasná volba.

    První co si zaslouží vydekorovat je veranda. Vstupní brána do domu vítá každého, kdo k nám přijde a chci aby na něj dýchla vánoční atmosféra. Protože máme nové dveře a nedovolili mi na ně cokoli přibýt, tak letos zvítězila varianta girlandy na zábradlí a větvička přilepená izolepou s dřevěnými ozdobami.


    Truhlík na okně měním s ročním obdobím, vždy něco zachovám (tentokrát vřesy) a něco přidám - na zimu větvičky a pár ozdob. Na verandě zůstal i květináč s levandulí, břečťan, velká červená mašle a trochu ozdob z něj udělalo další vánoční dekoraci.



    Všechny na verandě také vítá anděl podle vzoru mého oblíbeného blogu U nás na kopečku.



    K.






















    pondělí 30. listopadu 2015

    PRVNÍ ADVENTNÍ VÍKEND

    Advent symbolizuje začátek liturgického roku a zejména pro věřící je to doba očekávání jejich spasitele, doba příprav na Vánoce, rozjímání a dobročinnosti. Pro nás světské je to hlavně doba zklidnění, kdy jsou ukončeny veškeré práce. Už několik let se snažím dosáhnout toho, že si budu advent užívat a nebudu se nikam honit a letos to vypadá, že se to konečně podaří. Vánoční úklid hotov, dárky nakoupené s předstihem, výzdoba částečně udělána první adventní víkend, péct se bude o čtvrtém adventu a mezitím je třeba si užívat blízkosti, pohody a atmosféry blížících se Vánoc.


    K adventu neodmyslitělně patří vánoční trhy, letos jsme proto v sobotu 28. 11. navštívili Vánoční jarmark v Rybím domě v Chotěbuzi. Čekala jsem, že trhy budou venku, ale byly nahoře v salónku (až na jeden osamocený stánek). Na cca 10ti stáncích mě zaujaly zejména čaje a koření od firmy Sonnetor (aspoň je nemusím objednávat), inspirací pro mě byly věnce z perníků i krásné krabičky na pastelky.


    Tradičním symbolem adventu je od 19. století adventní věnec, tradičně se čtyřmi svíčkami, z nichž tři jsou fialové (modré) a jedna růžová. Fialová (modrá) barva symbolizuje pokání, ztišení a čekání. Ačkoli každý rok zkouším netradiční aranžmá adventního věnce, letos je tradiční z větviček spolu z ozdůbkami co dům dal v modrobílé barvě (měli jsme modré svíčky:-)).
     

    K.

    pátek 27. listopadu 2015

    POROD

    Trošku groteska, trošku síla a hlavně rychlost a žádné komplikace, tak to byl můj porod. Ale pěkně od začáku...

    Chtěla jsem do porodu zajet na prodloužený víkend ve dvou, měla jsem naplánovaný výlet s kamarádkama do zoo v Olomouci i společné těhu focení. Vlastně jsem měla hrozné štěstí, že jsme všechno stihli (například focení proběhlo dva dny před porodem), o tři týdny dřív naprosto nepřipravená mi na kolaudačce u švagra najednou praskla 21:45 voda. Ještě, že L. už několik dní raději nepil a řídil. Oznámila jsem mu aktuální stav celkem v klidu a poučena z předporodní přípravy - když teče voda, jeďte okamžitě, jsem v duchu přemýšlela, jak co nejrychleji dojet z Třince do Karviné, kde jsem měla rodit, s mezizastávkou doma pro tašku a věci, které ještě nebyly sbalené. A tak jsme jeli, já na L. mikině a v hlavě seznam nejnutnějších věcí, co musí doma vzít a s prosbou na rtech, ať jede opatrně. Cítím bolest jako před menstruací, tohle jsou kontrakce?

    22:30 
    Vystupuju u nemocnice a cosi mi šplouchne na nohy. Ještě, že mám žabky. Jdeme na porodnické oddělení, doktor se mě ptá kolik vody mi odteklo. Jak mám vědět jestli to byly 2 dcl nebo 2 litry, to už mi ale neřekne. Natáčejí mi ozvy, na monitoru se nic nezobrazuje, ale já cítím čím dál větší bolesti. Vyšetření je pěkně nepříjemné a přístup doktora taky. Máme čekat, že to bude trvat až 24 hodin, když nemám kontrakce a že to bude suchý porod, což je horší. Chce po mě různé informace, které jsem pečlivě připravila dopředu, nechápu, na co jsem to vypisovala a proč mě otravuje a jsme ze všeho pěkně vyděšená.

    00:00 
    Mám bolesti, porodní asistentka chce abych šla spát a aby L. jel domů. Nemůžu spát ani ležet a L. domů jet nechce, jsem stašně ráda, že mě tam nenechá samotnou. Můžu jen chodit, strašně se mi točí v hlavě a furt se mi chce čůrat, a tak ležím na dlaždicích v koupelně (krásně chladí). Jdu se osprchovat a je to strašně příjemné a ulevuje to, ale je mi trapně tam být pořád, když nemám ty kontrakce. Nadávám sama na sebe, že jsem sračka a mám nízký práh bolesti, asistentka mě uzemní větou "Jen počkejte, jak vás to bude bolet, až vám začnou kontrakce".

    1:00
    Štráduju si to sem a tam po pokoji a L. odchází na záchod, musí 6 pater dolů. Asistentka mě jde zkontrolovat: "Jé vy rodíte" a chce mě napojit na ozvy vleže. Nemůžu vydržet kontrakce jinak než za pochodu, a tak ji přesvědčím ať aspoň můžu stát a pohupovat se. I tak je to nekonečné. Když mi dokape kapačka s antibiotiky (nestihli mi udělat stěr na streptokoka), vrací se L. a asistentka mu dává obleček a inkasuje od něj 50 Kč a on nechápe co se děje. Ptám se, jak dlouho ještě budou měřit ty ozvy, prý dalších 15 minut, což už nevydržím, tak sestru přesvědčím, ať mě odpojí, že se mi chce na záchod.
    1:25 
    Dochází mi, že na záchodě asi nesmím tlačit, pro jistotu se zeptám asistentky, a ta když mě zkontroluje, okamžitě jdeme na sál. L. mi stojí u hlavy a přidržuje mi ji. Asistentka mě nechává tlačit přirozeně a mezi kontrakcemi pozoruju dětské kresby na zdech a ujišťuji L., že stejně chci 3 děti. Asistentka respektuje, že nechci nástřih hráze a než přijde doktor je miminko na světě. Jsme tak šťastní, že nás ani nezajímá co vlastně máme - je to holčička. K. se narodila 1:45 měřila 47 cm a vážila 2950 g, a když mi ji položili na bříško byl to ten nejúžasnější pocit na světě :-)

    K.



    neděle 22. listopadu 2015

    GEOCACHING: U RYBNÍKU

    Naše úplně první keška, kterou jsme odlovili, se jmenuje U rybníku, a je situována v Chotěbuzi. Od místa, kde bydlíme, je to co by kamenem dohodil. 
     
    Zdroj: https://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC2DM43&title=u-rybniku&guid=b2531ec7-d1dc-40d9-9b76-29d9f4c1025f

    Protože tuto lokalitu známe velice dobře a chodíme zde často na procházky, věděli jsme, že kešku dokážeme najít i bez pomocí navigace, protože v té době jsme žádné GPS zařízení po ruce neměli (až později jsme zjistili, že stačí aplikace na chytrém mobilu).


    Tradiční kešku založil TTS Team na souřadnicích N 49° 45.740 E 018° 35.979  a do dnešního dne ji odlovilo 362 kačerů. Je velmi zajímavě skryta, velikost je mikro a momentálně by potřebovala opravu vzhledem k plnému a rozmočenému logbooku, ale i tak nalezení stojí za to.



    Lovení kešky můžete spojit s piknikem nebo procházkou u zdejších rybníku, nebo případně s lovením dalších keší v Chotěbuzi (o těch zase příště).

    K.

    středa 18. listopadu 2015

    VÝBAVA PRO MIMINKO

    Konečně nastala doba mojí dovolené a taky čas, kdy je třeba začít zařizovat výbavu pro miminko. Vybavena tužkou a papírem jsem si sedla a začala sepisovat věci, které mimi potřebuje. Protože jsem člověk šetrný a vím, že děťátko rychle roste a nemusí mít desítky hadříků a věcí, sepsala jsem jen to nejnutnější. Také u hraček není třeba mít x kusů, za prvé dítě vždy něco dostane, za druhé preferuju ručně vyrobené hračky nebo alespoň dřevěné a látkové před plasty a za třetí dítě si dokáže pohrát i s věcmi v domácnosti.

    Když jsem seznam sepsala, pozjišťovala jsem, jestli mi některé praktické věci nemůže někdo půjčit. Takže jsem nemusela řešit vajíčko, přebalovací pultík a podložku, nějaké oblečení, nanynku do postýlky, hrazdičku atp. Teta mi přivezla hrací deku a pejska od Lamaze, L. dostal z práce židličku, nějaké hračky, knížky a nosič na hory. Pak jse prozkoumala bazárek a koupila vaničku za pár korun a dvě látkové knížečky. Spousta položek ze seznamu ubyla, a tak nezbylo nic jiného než porazit prase a vyjet na nákupy.




    Jsem logistik a tak jsem se rozhodla vše nakoupit v jeden den. Domluvila jsem se s mamkou, abych nemusela všechno tahat sama a vyjely jsme ráno směr Ostrava. Nedošlo mi, že v ten den jsou coloursy, a že provoz bude poněkud hustý, ale vše šlo celkem jako pomásle, až na kolony na semaforech. Vysadit L. před prací a pak Tesco, Pepco, Ikea atp... a věci přibývaly, prakticky až na ponožky a punčošky jsme sehnaly vše, samozřejmě v neutrálních barvách, když nevíme co budeme mít...

    Čas utíkal poněkud rychle a my potřebovaly s mamkou stihnout ještě knihovnu, ale vzhledem k provozu to vypadalo neuskutečnitelně. Nakonec jsme ale deset minut před zavřením knihovny přijížděly k světelné křižovatce poblíž knihovny, a když jsem viděla zelenou, věděla jsem, že máme vyhráno. A opravdu vyhráno jsme měli - 1000 Kč pokuty, která přišla o týden později za přejezd na červenou. Ta zelená totiž byla rovně a doprava a pro mé odbočení doleva byl semafor na opačné straně. Kdo by to čekal, že? Ročně tady získá pokutu 6500 lidí, takže jsem nebyla jediná. A tak už chápu, proč mě ty auta v té křižovatce nepustily, když jsem měla zelenou :-)  
    Zdroj: https://www.google.cz/maps/@49.8400107,18.2906924,3a,75y,38.9h,81.34t/data=!3m6!1e1!3m4!1sQ35B1FR6cV8doi2X_sJ9-Q!2e0!7i13312!8i6656

    Nákupy jsme měli za sebou a zbytek věcí jako pleny (rozhodla jsem se látkovat) a postýlku jsem objednala přes net, takže nezbývalo nic jiného než věci objednat a pak vše vyprat a vyžehlit. No a taky některé věci vyrobit, ale o tom zase příště.

    K.

    pátek 13. listopadu 2015

    RECENZE: OREA HOTEL ATRIUM OTROKOVICE


    Během naší poslední dovolené ve dvou jsme spali v Orea Hotelu Atrium Otrokovice a musím říct, že tohle ubytování splnilo veškerá má očekávání. Vzhledem k mému pokročilému stádiu těhotenství jsme chtěli něco pohodlného a tenhle velmi zajímavý moderní hotel jsme našli přes Booking.com. Pokoj s manželskou postelí, koupelnou s prostorným sprchovým koutem, televizí, wifi a snídaněmi nás vyšel na necelou tísicovku za noc

    Zdroj: http://www.atrium-hotel.cz

    Hotel je koncipován jako atrium, tak jsem měla trošku obavy z hluku a přestože téměř vše bylo ze sádrokartonu, tak nešly slyšet žádné zvuky. Také s parkováním si nemusíte dělat starosti - má vlastní podzemní i venkovní parkoviště zdarma (my využili venkovní vzhledem k tomu, že máme auto na LPG). Vzhledově zajímavý je hotel hlavně v noci, když svítí. Umístěn je v centru města, hned vedle Billy (poblíž jsou i další supermarkety), z Otrokovic jsme to měli blízko do Kroměříže, Zlína, Malenovic i na Baťův kanál, kam jsme chtěli vyrazit.

    Zdroj: http://www.atrium-hotel.cz
    Obsluha byla výborná s 24 hodinovým servisem. Toaletní potřeby a ručníky připravené a malé potřeby jako šitíčko, tamponky, pytel na špinavé oblečení nebo houbička na čištění bot moc potěšily. Postele vysoké a pohodlné, takže i já jsem se dobře vyspala po náročných dnech.  



    Snídaně byly servírovaný v bufetovém stylu (což v ČR nebývá obvyklé) a výběr byl opravdu velkorysý - salámy, sýry, zelenina, čerstvé ovoce, několik druhů musli, jogurt, mléko, káva, čaj, džus, z tepklé kuchyně pak vajíčka na různé způsoby, párečky, slanina, sladké pečivo a několik druhů pečiva včetně domácího chleba.
    Zdroj: http://www.atrium-hotel.cz

    Chválím také restauraci Colosseo, nejen kvůli snídaním, ale také večeři na kterou jsme si zašli. Výběr v menu je přizpůsoben ročnímu období, obsahuje jen několik specialit, takže se v jídelníčku neztratíte. Obsluha rychlá, večeře jsme se dočkali do 30 minut přestože jsme si vybrali panenku plněnovou trnkami s rozmarýnovými bramborami a povidly a na to jak moc jsem vybíravá, tak jsem si moc pochutnala. Takže poměr cena kvalita odpovídal.

    Co bych tedy hotelu vytkla? Možná jen špatnou organizaci snídaní, moc nešlo poznat, u kterého stolu ještě je čisté nádobí a kde už někdo seděl. V neděli bylo suchší pečivo, což by si tak velký hotel neměl dovolit.

    Celkové hodnocení: 95 %
    • servis 100 %
    • čistota 100 %
    • restaurace 90 %


    K.



    středa 11. listopadu 2015

    TŘETÍ TRIMESTR

    Blížíme se pomalu k závěru a tohle období je pro mě emocionálně i fyzicky nejnáročnější. V sedmém měsící jsem stále ještě plná energie ale od osmého se energie začíná ztrácet a nenapomáhají tomu ani 35 stupňová vedra. Děkuji za to, že máme na zahradě bazén, jinak bych tohle období asi nepřežila. Chodím na předporodní kurz, vybrala jsem si zbytek dovolené + 8 týdnů, a tak si dělám svoje velké poslední prázdniny. Tohle už se mi nikdy nepoštěstí a jak jsme se shodli s L. na penězích nám až tolik nezáleží a v práci je v létě jako ve skleníku, takže mi je lépe doma.

    Snažím se doma dohnat všechny resty a věnovat se svým koníčkům, na které pak nebudu mít čas, ale často je vedro mocnější než já, takže trávím celé dny v bazénu a ve stínu na zahradě. Taky vařím, peču, zavařuju. Chodím na procházky, navštěvuju kamarády, chystám výbavu na miminko, tašku do porodnice i porodní plán. Trošku si připadám jako slon v porcelánu, téměř neustále mě pálí žáha a nevydržím dlouho sedět. Zatím se taky v pohodě vyspím, pomáhá těhu polštář. I noční čůrání není tak hrozné jak jsem se bála. Mám pořád žízeň a vypiju i tři litry vody denně plus hektolitry mléka na žáhu.

    Co se týče psychiky, tak semtam mám záchvaty paniky, že už se to blíží, a taky že nemáme nic nachystané, ale většinou to rychle přejde.  No a emocionálně jsem na houpačce, často se rozpláču, a když pláču i u ohňostroje při loučení se s prázdninami, tak už to je vážně na pováženou. Zbývá ještě hodně věcí pozařizovat tak snad vše stihnem.

    MUST HAVE

    Rozhodně těhotenské plavky, aspoň pokud jste těhotní v letním období. V mém případě i bazén, protože jinak by se letošní obrovská vedra nedala přežít. Opalovací krémy moc nepoužívám, ale tentokrát si mažu aspoň obličej 50, ať nemám pigmentové skvrny a nosím neustále klobouky, a když někam jdem tak přibírám ještě vějíř. Rozhodně jsem ráda za předporodní kurz, ujistila jsem se, že všechno vím. A jako přípravu na porod od 32. týdne piju maliníkový list, jím lněné semínko a pravidelně masíruju hráz olejíčkem od Saloosu. 

    K.

    pondělí 2. listopadu 2015

    OBRAZEM: PODZIMNÍ DEKORACE

    Miluju barvy podzimu, šustící listí pod nohama, dlouhé procházky při sluníčku, které ještě stále příjemně hřeje... Podzim nabízí také spoustu plodů ke sběru nejen k jídlu ale také k dekorování, a tak proč je nevyužít.

    Stačí jít na procházku a kytice ze zbytků lučních květin je na světě.
     

    Na stůl jsme do staré sklenice nacpala florex, obalila ji v organze a zapíchala do ní vše co zahrada dala.


    Odkvetlé jednoletky jsem jednoduše vyměnila za vřesy a dodekorovala barevným listím.


     Na výzdobu terásky u vchodu jsem použila nevyužitou starou klec, trocha kůry, břečťan, usušená hortenzie a šípek vykouzlilo krásné útočiště pro malého ptáčka (i když neživého :-))


    Další dekorace je starý lavorek a rostlinky ze zahrádky.


    No a na závěr dušičková dekorace pro dědu. Pampelišku tam přidal můj milovaný manžel, prý aby taky přispěl dědovi.

      

    sobota 31. října 2015

    GEOCACHING

    Dnes vám něco povyprávím o našem koníčku, který jsme začali provozovat letos na jaře. Hledala jsme nějakou činnost, která by nás přinutila trávit více času na čerstvém vzduchu, protože popravdě v posledních letech se z nás stali trošku peciválové. Prvně kvůli bydlení na bytě v Ostravě, kdy už se nám nechtělo po práci někam ven a víkendy jsme trávili s rodinou, pak kvůli nedostatku času způsobeného přípravou svatby a přestavbou domečku.
    A protože mě nebaví jen tak bezcílně bloumat krajinou, vzpoměla jsem si na článek o geocachingu a hned mě napadlo, že je to správná volba.

    A co to vlastně geocaching je? Celosvětově rozšířená hra, kdy podle souřadnic hledáte tzv. kešky (cache), neboli skrýše většinou s pokladem (s drobným předmětem na výměnu, suvenýrem atp.). Když kešku najdete, zapíšete se do papírového logbooku (sešitek) a poté zalogujete na webu. 


    Kešky se dělí na:
    • tradiční = podle zadaných souřadnic a případně podle nápovědy najdete ukrytou keš,nejjednodušší, skrývají předměty na výměnu
    • multicache (multikešky) = soubor více míst, kde na konci čeká krabička s logbookem
    • mystery = musíte uhádnout hádanku, abyste získali souřadnice
    • earth cache = speciální geologická místa, kde se nálezce dozví něco zajímavého o zemi
    • letterbox = místo souřadnic se zde využívá nápověd
    • event = setkání kačerů (takhle se říká hráčům) atp.  
    Kešky se také dělí podle velikosti a podle obtížnosti. Ty nejmenší XS neobsahují žádné předměty na výměnu a často jsou velmi nenápadné. Co se týče obtížnosti doporučuju si na začátek vybrat ty nejlehčí.

    Jak můžete začít hrát a co k tomu potřebujete? Stačí se zaregistrovat na www.geocaching.com a najít si v okolí první kešky. Co se týče vybavení, nemusíte hned pořizovat nákladné GPS zařízení, ale bude vám stačit například GPS v mobilu nebo tabletu, první kešky jsme hledali dokonce podle mapy na známých místech. Určitě si berte sebou tužku a drobné předměty na výměnu, my posbírali doma věci s kinder vajíček, drobné mince atp.
    Podrobnější info najdete na https://www.geocaching.com/guide/


    Postupně tady na blogu najdete tipy na zajímavé keše, které se nám zatím podařilo odlovit. A pokud někde uvidíte razítko Bublovi, tak to jsme my :-D 

    K.

    úterý 20. října 2015

    DRUHÝ TRIMESTR

    Tohle období bych označila za nejhezčí dobu v těhotenství. Ve 12. týdnu absolvujeme tzv. triple test (odběr krve a velký ultrazvuk), u kterého je přítomen i tatínek, je to skvělý zážitek a dostáváme i video. Jsme rozhodnutí, že nechceme vědět pohlaví a čeká nás krásná povinnost – oznámit těhotenství rodině a přátelům. Všichni jsou nadšení, je to nádhera vidět ty dojaté obličeje.

    Přestává mi být ze všeho špatně a najednou mám spoustu energie na všechno. Mohla bych i skály lámat a napadá mě spousta aktivit a činností, které ale není kdy realizovat vzhledem k docházení do práce a dojíždění. Jsem hyperaktivní. Váha zatím nijak závratně nestoupá, ale už jde poznat, že čekám miminko a ne, že jsem přibrala. Celkově se sama sobě líbím, nejsem bledá jako v prvním trimestru. Začínám být lehce sklerotická a vadí mi dlouhé sezení, protože mě píchá v pravých žebrech, bohužel to nejde nijak ovlivnit, protože mám sedavé zaměstnání a v práci prostě sedět musím. Taky mě bolí kostrč, ale hodně pomáhají těhu masáže, na které chodím. Stále mažu jako divá a pořád vlezu do většiny oblečení. Kamarádky mi půjčují své těhu modýlky.

    Kolem 16. týdne cítím pohyby, ale zatím o tom nevím (je to jako by mi něco bublalo v břichu), v 18. týdnu dostanu první reálný kopanec a 30. 5. ucítí první pohyb i tatínek (cítil by ho i dříve, ale naše miminko je oportunista). Postupně miminko čím dál více reaguje na naše dotyky, myslím si, že rozpoznává jestli to jsem já nebo L., rádo se mazlí a posouvá se k našim rukám. Napnutá kůže mě svědí, a když se začnu škrábat, tak se posouvá k moji ruce zádičkama nebo dupkou. Bude to mazel. Povídáme si s ním, mazlíme ho, dáváme pusinky. Myslím, že už teď potřebuje cítit lásku.


    MUST HAVE:

    Tak v II. trimestru přetrvává stále Birell a ostatní věci. Pálí mě často žáha, takže se neobejdu bez mléka a semtam bez Rennie (když není po ruce mléko). Co si užívám jsou těhotenské masáže a co určitě využívám ještě více než obvykle jsou ortopedické vložky a pohodlné boty (Lasocki CCC), protože se přece jenom trošku mění těžiště a stavba těla.

    neděle 18. října 2015

    OBRAZEM: DIY DEKORACE

     
    Jednoduchá dekorace z tilandsie a vinné sklenky
    Obraz nakreslený za pomocí pet lahve

     
    DIY set obrazů z větviček

    Stínidlo z provázku

    čtvrtek 3. září 2015

    PANÍ ÉČKO

    Manžel mě občas důvěrně nazývá paní éčko. Tuhle přezdívku jsem si vysloužila proto, že jsem se začala hlouběji zajímat o složení potravin, kosmetiky apod. Došla jsem k závěru, že se živíme hromadou chemie, protože je to levnější. A že na sebe naplácáme cokoli pod vlivem reklam, které nám slibují krásu a mládí na věky. A tak se postupně snažím dostat k co nejpřírodnějším produktům. A o svoji cestu i objevené výrobky (s co nejmenší chemickou škodlivostí) se s váma ráda podělím.

     Hlavně se vyhýbám některým aditivům neboli éčkům. Ne všechny jsou ale škodlivé a z toho vyplývá pravidlo č.1 = Nevěřte všem internetovým článkům a diskuzím. A jak se v tom tedy orientovat? Nejlépe si přečíst nějakou odbornou pubikaci, ale existuje i jednodušší varianta v podobě aplikací do mobilu, které odhalí zda dané éčko je či není škodlivé (např.Víš co jíš, Éčka, NutriAtlas Free atp.). 
    Pro rychlou orientaci slouží taky tahle pomůcka: 
    • E1 jsou barviva, 
    • E2 konzervanty, 
    • E3 antioxidanty a kyseliny, 
    • E4 emulgátory, stabilizátory a zahuštovadla 
    • E5 zvýrazňovače
    • E9 náhradní sladidla, plyny a leštidla. 
     Éčka taky dělíme podle toho jestli jsou přírodní , identická s přírodními ale vyrobena syntetickyzískávána modifikací a vyráběna synteticky. Radím třetí a čtvrtou skupinu nebrat. A na co teda jednotlivé skupiny jsou Antioxidanty prodlužují uchovávatelnost, některá chrání proti volným radikálům. Barviva jednoduše dodávají barvu, ta najdeme jak v přírodní tak čistě chemické podobě, a mnoho z těchto chemických sloučenin má negativní vliv na zdraví. Konzervanty potravinu zakonzervují a jejich největší nevýhodou je, že můžou vyvolat alergii. Tavící soli najdeme v tavených sýrech. Umělá sladidla pro zdravého člověk nijak extra prospěšná nejsou, spíš naopak, mohou mimojiné vyvolat průjem, řada studií se také zabývá jejich vlivem na poruchy vytváření inzulínu nebo na rakovinu. Zahuštovadla sice nijak extrémně neškodí, ale ptám se proč jeden výrobce dokáže vyrobit kečup, jogurt, smetanu nebo džus bez nich a cena je téměř srovnatelná, a druhý ne? Navíc cokoli co má v názvu modifikovaný ve mě vzbuzuje podvědomou stopku. Další podrobnosti zase příště.

    K.

    úterý 25. srpna 2015

    TIP NA VÝLET: KROMĚŘÍŽ

    Na Východní Moravě najdete opravdovou perlu, které se také říká Hanácké Atény - Kroměříž. Svůj titul i to, že je město zapsáno v UNESCU si opravdu zaslouží. My tohle město navšívili s L. minulý víkend, kdy jsme si na nějakou dobu naposledy udělali víkend jen ve dvou :-)



    Pokud se vydáte do Kroměříže doporučuju zaparkovat u Květné zahrady, kde je parkoviště zdarma, a také zde okruh v tomhle krásném městě můžete začít nebo ukončit jako my. Podle obrácených šipek se vydejte na náměstí, kde každých 14 dnů probíhají od jara do podzimu farmářské trhy (minulý týden to byly Dožínkové). Taky tady najdete řadu vynikajících restaurací i zajímavých krámků, za zmínku určitě stojí minipivovar Černý orel.  


    Po občerstvovací zastávce se vydejte na zdejší Arcibiskupský zámek, pokud vás prohlídky nebaví, o kousek dál najdete Arcibiskupské vinné sklepy, kde se nejen můžete podívat a degustovat, ale také jako my nakoupit výborné víno, včetně mešního. Kousek dolů z kopce se nachází unikátní Biskupská mincovna, jediná dochovaná na Moravě. My nechtěli trávit krásné počasí v budovách, a tak naše kroky vedly do Podzámecké zahrady




    Podzámecká barokní zahrada je volně přístupná a určitě stojí za návštěvu. Kromě voliér s ptáky a s opicemi tady najdete také minizoo domácích zvířat Paví dvůr. V parku je také řada romantických staveb, například v Rybářském pavilonu najdete kavárnu. 


    Květná zahrada, kterou jsme si nechali nakonec, je naopak zpoplatněná, ale návštěva za to stojí. Pozdně renesanční zahrada s krásně upravenými květinami ve stylu Versailles, kolonáda plná zajímavých soch (mimochodem věděli jste, že sochy mají různě velké hlavy, protože si sochař najmul na svou práci pomocníky, kteří svoji práci odflákli?), labyrinty, ptáčnice, králičí kopeček a další ministavby stojí 100 % za zkouknutí. Nenechali jsme si ujít ani rotundu s Focaultovým kyvadlem (které ukazuje otáčení země kolem své osy) stojící uprostřed zahrady.



    Takže tomuhle výletu bych dala s přehledem 90 %. Kroměříž zvládnete za jeden den, ale nic nezkazíte tím, že se zdržíte dny dva. Výlet je vhodný i pro těhotné, malé děti, seniory a i pro ty, kteří potřebují pohyb bez bariér.


    K.