pátek 18. května 2018

MOJE CESTA K MINIMALISMU

...není trnitá, ale je dlouhá a stále pokračuje... Začala v roce 2014, kdy jsme se rozhodli zrekonstruovat patro rodinného domku po prarodičích a trvá dosud. Na začátku byly masy věcí - z pronajaté garsonky (doteď nechápu, jak se do 1+1 vlezlo tolik věcí), ze čtyř domácností (rozvedení rodiče na obou stranách) i po prarodičích. Nejsem typ, co by všechno vyhodil najednou do popelnice, a tak se v první fázi probíralo, třídilo, darovalo, odváželo na charitu, upcyklovalo i hledalo nové využití. Druhá fáze přišla s těhotenstvím, bylo třeba uvolnit místo pro nového člena rodiny. No a teď tak nějak minimalizuju v cyklech...

Proč minimalizuju? 
  • máme více věcí než potřebujeme
  • část věcí vůbec nevyužíváme
  • méně věcí = rychlejší úklid = více času
  • je to velmi příjemné a úlevné se zbavit zbytečností
  • je to v souladu s mým myšlením a přírodou
  • méně věcí přináší více pozitivní energie
Minimalismus vlastně znamená žít jednodušeji, bez zbytečností, s málem, a ta moje cesta k němu je vlastně logická. Na začátku byla recyklace, chtěla jsem, aby vyhazované věci měly další využití. Později se přidala upcyklace, kdy se snažím vracet věcem, které se mi už nehodí nebo nelíbí, nový smysl (přešívání oblečení, přeměna dekorací, tavení zbytků svíček atp.). Také touha po návratu k přírodě a používání ekologických prostředků i kosmetiky nebo pořádání Dne Země je dalším krokem k zodpovědnému žití. A postupně začínám také koketovat s myšlenkou Zero Waste (tedy s co nejnižším produkovaným odpadem).

Jak minimalizuju?

Pravidelně dělám očistu šatníku, knih, časopisů, vybavení kuchyně atp. Hodně mi pomohla videa na YouTube věnované metodě Marie Kondo a jejího zázračného úklidu. V angličtině pro takovéto počínání mají úžasný název - decluttering, já bych to česky nazvala debordelizace :-) Princip je jednoduchý, vyberete si jeden druh věcí (např. oblečení, hračky, kosmetiku, dekorace atd.) a z celého bytu je snesete na jednu hromadu, a pak už jen třídíte, dokud vám nezůstane minimum věcí, kterým pak najdete úložný prostor. Pozor ale minimalismus neznamená bezhlavě věci vyhazovat.

Pár pravidel do začátku, kterými se řídím:
  • nedělám zásoby ani v kuchyni, ani v koupelně, věci nakupuji až skutečně docházejí
  • když si koupím novou věc, dám pryč jinou
  • hledám nová využití 
  • u věcí, se kterými si nejsem jistá, dávám do krabic a pokud je rok nepoužiji, jdou pryč
  • máme minimum dekorací
  • každá věc má své místo, když nemá, musí se to místo najít
  • bezhlavě nenakupuji ani oblečení ani kreativní potřeby jako dříve

 


Nejsem radikální, ale mám ze sebe dobrý pocit a míním v tom pokračovat... Asi se nikdy nedostaneme do fáze, že by se náš majetek vlezl do pár krabic, ale i tak naše snažení stojí za to a pomáhá nám si uvědomit, co je důležité...

K.

čtvrtek 19. října 2017

STŮL JAKO PŘEKVAPENÍ

Když kocour není doma, tak myši mají pré :-) Takže když L. odjel na služebku, nelenila jsem a trošku upravila náš obývák, samozřejmě jako překvapení. Kromě pár dekorací a nové koupené skříňky jsem hlavně hrdá na svůj DIY konferenční stolek.


Je to Ikea Hack, využila jsem:
  • stolík Ikea LACK
  • prkennou podlahu z Castoramy za 30 zl, 
  • montážní lepidlo
  • a mořidlo. 

Prkna jsem naměřila na délku stolu a pomocí šuflery si udělala rovnou čáru, pak jsem jednotlivá prkna uřezala přímočarou pilkou, zabrousila hrany a 2 x namořila (to aby byly prkna odolné proti polití apod.). Po zaschnutí jsem nanesla montážní lepidlo po celé ploše stolku, prkna do sebe zacvakala, nalepila a zatížila těžkými encyklopediemi.

Nový originální stolek vyšel cca na 7 stovek, kromě prken an něj můžete nalepit i samolepicí fólii  motivem kamenů, udělat na něj mozaiku, nebo dát sklo a pod něj třeba fotografie...

středa 4. října 2017

POKOJÍK PRO RARÁŠKA

K. oslavila svoje druhé narozeniny a největším dárkem pro ni byl nový pokojík. Realizace nového pokojíku zabrala celkem 5 dní a ze stávajícího skladiště jsme za tu dobu vytvořili krásné a klidné prostředí pro naší princeznu.





L. měl na starosti stavební úpravy, rozhodli jsme se udělat sádrokartonový strop kvůli odhlučnění, a také kvůli vzhledu, následovala výmalba a dekorace (nakreslený domeček + tapeta z internetu). 

 

Starý nábytek (ještě po mě) jsme restaurovali už dopředu pomocí Balakrylu Uni bílá mat, dokoupili jsme akorát polici Kallax z Ikey, kterou jsme proměnili na lavici a postel. 

 

Hlavní barvou je bílá doplněná o akcenty růžové, modré a žluté podle kufříků, které K. dostala k 1. narozeninám, jako dekor jsem zvolila puntík v několika velikostech. Textilie jsem si ušila sama převážně podle inspirace z pinterestu. 


Moc se mi líbí řešení stolečku. Koupili jsme konferenční stolek Lack a obohatili ho o roli papíru z jedné strany a o boxíky na pastelky z druhé strany. K. tak může kreslit dle libosti, ke stolku se v pohodě vleze i více dětí.



 
Hrdá jsem hlavně na úchytky, které jsem si vymyslela ikeáckých Gubbarp a knoflíků.

  

 
Součástí pokojíku je i kuchyňka, kterou jste mohli vidět tady.



Pokojík ještě není hotový zbývá nám ještě vybrat lustr, zrenovovat dětské židličky a pořádně připevnit kapsář na plyšáky... 


Pro někoho možná málo úložných prostorů, ale snažíme se mít minimum hraček, takže část obměňujeme, a také si vyměňujeme mezi přáteli. Bojujeme taky s plísní, tak dvě zdi musí být co nejvíce holé. A do budoucna bude samozřejmě pokojík růst a měnit se podle aktuálních potřeb.

K.

pondělí 31. července 2017

(NE)OBYČEJNÝ POHLED

Jak málo stačí k dětské radosti, a že opravdu úplně obyčejná věc dokáže vyvolat salvu radosti, se s K. přesvědčuju dnes a denně. Tentokrát propukla v obrovské nadšení, když dostala od své babičky k svátku pohled. Ano, úplně obyčejný standartní pohled, který už dnes málokdo posílá. Rozzářila oči a poté co jsem ji přečetla text, si hrdě a důležitě pohled nosila v ručičce, kudy chodila. "Obrázek od babičky přišel." Myslím, že vím přesně, jak se cítila. Vzpoměla jsem si, jak jsem jako malá ráda dostávala dopisy a pohledy. Jak jsme si psaly s kamarádkama z táborů a dovolených nebo meziměstské dopisy plné dívčích tajemství, taky na milostná psaníčka v pozdější době... Dnes už se psaní pohledů ani dopisů nenosí. V lepším případě dostanete smsku, v horším hromadné přání na Facebooku... Ta radost z obdrženého přání ale chybí.


K.

pondělí 24. července 2017

KUCHYŇKA K SVÁTKU

Když obdarujete někoho věcí, která mu udělá radost, je to to nejhezčí, co může být. Když je to navíc ještě vyrobeno vlastníma rukama, tak ty pocity jsou dvojnásobné.

Tentokrát jsme K. k svátku zrenovovali moji kuchyňku, kterou já kdysi dostala ze zrušené školky, kterou navštěvoval můj táta. Takže si s ní teď bude hrát už třetí generace :-)


PS: Kuchyňku ještě čeká do budoucna jedna revize, a to ručně šité textilie, košíčky a možná i závěsný systém.

K.

pondělí 22. května 2017

UČÍCÍ VĚŽ

Kamarádka mě upozonila na perfektní věc pro batolata, která chtějí se vším pomáhat. Je to tzv. učící věž vyrobená z ikeáckých schůdků BEKVAM. Když jsem ji viděla na netu, bylo mi jasné, že L. už neunikne, a tak jednu DIY máme taky doma a druhá větší putovala ke kamarádce. Konečně nemusím trnout, že mi K. spadne ze židle :-) Návod najdete např. tady.


K.

čtvrtek 20. dubna 2017

VELIKONOČNÍ OHLÉDNUTÍ

Velikonoce jsou sice pasé, ale přece jenom... Letošní začátek jara je u nás v hektickém duchu - pokračování přebudování zahrady, Den Země, Iniciativa za rozšíření školky, aktivity s K., rodina... Takže blog jde teď trošku stranou.

Loňské vajíčka tentokrát v hnízdě vytvořené z proutků vrby:


Nejoblíbenější vajíčka nasbírané během x let v rychlé dekoraci se zajíčkem:


Háčkovaná vajíčka od babičky na větvích zlatého deště.... 
 

...i na větvičkách.
 

 Zaječí uši na ubrousky:


S K. jsme tvořily. Lepily jsme peříčka, nálepky a skořápky na papír...

...nálepky na květináč s osením, vlnu na ovečku a kreslily jsme králíčka.


K.